Velká Británie se opět přibližuje Evropě. EduCafé otevřelo diskuzi o pobrexitových vztazích univerzit

EduCafé na téma spolupráce českých a britských univerzit po Brexitu v oblasti vzdělávání a výzkumu přilákalo na 60 účastníků.

Podzimní EduCafé, které pořádala naše kancelář CZELO v Bruselu, proběhlo v úterý 17. října v Pražském domě v Bruselu. Hlavním tématem byla spolupráce českých a britských univerzit po Brexitu v oblasti vzdělávání a výzkumu. Diskutovali o něm náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslav Miller, profesor Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu a vědecký atašé Otakar Fojt z Velvyslanectví Velké Británie v Praze. 

Přidružení Velké Británie k programu Horizont Evropa je vítanou novinkou 

Po Brexitu vyvstalo několik otázek o osudu Velké Británie a jejích vztazích se starým kontinentem a vystoupení Spojeného království z Evropské unie se znatelně dotklo i vědecké spolupráce. Jednou z nových možností obnovení spolupráce v rámci výzkumu je přidružení Británie k programu Horizont Evropa, na němž se Evropská komise s Velkou Británií dohodly začátkem září tohoto roku.  Všichni hosté se během diskuze shodli, že přidružení je více než vítané, a to výzkumnými stakeholdery jak v EU, tak v Británii. V současné době má Velká Británie své národní schéma, které běží od roku 2021. To garantuje britským výzkumníkům, kteří byli úspěšní v projektech Horizont Evropa, finanční záruky, aby mohli i nadále pokračovat ve svých výzkumných aktivitách. Od roku 2024 se nově budou moci výzkumníci a výzkumné organizace z Velké Británie účastnit programů Horizont Evropa a Copernicus díky vyjednanému přidružení. Velká Británie se tak těmito kroky opět přibližuje Evropě. 

Potřeba reformy financování výzkumu v Česku 

Na EduCafé se hosté věnovali i dalšímu významnému tématu, a to problematice financování výzkumu v Česku. Diskutující se shodli, že ve srovnání s Velkou Británií mají čeští výzkumníci nedostatečné finanční ohodnocení. Problematickým zůstává i rozdělení úkolů a pracovních povinností, neboť čeští výzkumníci mají často jiné povinnosti – například výuku – na úkor vlastních výzkumných aktivit. Je také důležité, aby výzkumníci působili na plný pracovní úvazek v jedné instituci, nikoliv na několika s částečnými úvazky.  

Klesající mobility studentů mezi Českem a Velkou Británií 

Po Brexitu se výrazně snížily mobility českých a evropských studentů do Velké Británie, stejně jako britských studentů do Evropy. Během EduCafé se tak přirozeně rozběhla diskuze nad přidružením Velké Británie do programu Erasmus+. Dle řečníků není vyloučeno, že by Spojené království s Evropskou komisí v budoucnu vyjednalo asociaci k programu Erasmus+, i vzhledem k tomu, že se podařilo sjednat obdobnou asociaci k Horizontu Evropa. Dle slov panelistů si nikdo před dvěma lety  nedokázal představit, že by k této dohodě došlo. Je tak zřejmé, že se doba mění a možná budeme v budoucnu svědky toho, že nastane i přidružení k programu Erasmus+. Může to však být běh na dlouhou trať, a proto Velká Británie v současnosti nabízí národní schémata na podporu mobilit, například Turing Scheme, které je ovšem omezené jen pro vyjíždějící studenty z Británie. Také existují iniciativy na úrovni zemí Spojeného království: Wales má vlastní schéma Taith, jenž umožňuje podporu mobility i pro přijíždějící studenty.  

Závěrem debaty hosté znovu připomněli, jak je spolupráce mezi Velkou Británií a Českem důležitá, a to jak ve vzdělávání, tak výzkumu. V současné době působí v Británii kolem 520 českých výzkumníků a akademiků, což není zanedbatelný počet. Naopak až 100 britských profesorů a výzkumníků působí na českých univerzitách a na Akademii věd ČR.