Americký Středozápad se ukázal jako region příležitostí. Spolupráci pomáhá i silná krajanská komunita

Třetí akademická mise českých VŠ v USA propojila jednání s univerzitami, setkání s akademiky z místních institucí a posilování partnerství.

České školy mají s internacionalizací dlouhodobou zkušenost. Vedle evropských programů a zavedených partnerství proto roste význam cílených aktivit mimo evropský prostor. V regionech, kde lze oslovovat nové skupiny studentů, hledat příležitosti pro doktorandy, budování výzkumných vazeb a současně posilovat podporu talentů i strategický rozvoj univerzit.

Právě do této oblasti zapadají akademické mise organizované Domem zahraniční spolupráce pod iniciativou Study in Czechia. Navazují na národní Strategii internacionalizace vysokého školství, která v rámci strategického směřování MŠMT chápe internacionalizaci jako průřezovou oblast spojenou nejen s výměnnými pobyty, ale i s kvalitou vzdělávání, výzkumem, globálními kompetencemi a strategickými partnerstvími.

Americký Středozápad nabídl pro akademickou misi prostředí, kde se univerzitní spolupráce propojuje s krajanskou komunitou, průmyslem i výzkumem. Zatím největší delegace svého druhu do USA, tvořená zástupci dvanácti českých vysokých škol, navštívila University of Iowa, University of Chicago, Northwestern University a Illinois Institute of Technology. 

Díky jednotné prezentaci českého vysokého školství pod hlavičkou Study in Czechia vystupovala delegace navenek srozumitelně a uceleně. Součástí programu byla také bilaterální jednání s téměř 20 americkými školami, setkání s českými akademiky působícími v USA či americkými odborníky ve vzdělávaní. Individuální schůzky v Chicagu (stát Illinois) a Cedar Rapids (stát Iowa) školám umožnily zaměřit se na konkrétní oborové priority, existující kontakty i možnosti spolupráce na úrovni fakult. 

Důležitou roli měla také krajanská rovina mise, která delegaci zavedla do institucí dlouhodobě pečujících o české a slovenské dědictví v USA, včetně National Czech & Slovak Museum & Library a České školy T. G. Masaryka v Chicagu. Ta je jednou z českých škol v zahraničí, do nichž DZS vysílá učitelé češtiny. 

Strategicky zvolený region

Spojené státy patří k významným partnerům českých vysokých škol v oblasti mezinárodního vzdělávání. „Právě z USA do Česka přijíždí na výměnné pobyty nejvíce studentů, přičemž v roce 2025 jich přijelo přes 1 700. Letošní mise má pomoci otevřít konkrétní jednání tam, kde může partnerství přinést skutečný přínos oběma stranám,“ vysvětluje Michal Uhl, ředitel DZS.

Prorektorka VUT v Brně pro řízení lidských zdrojů a internacionalizaci Iveta Šimberová vnímá zahraniční mise „jako příležitost být přímo u zdroje nových trendů ve vysokoškolském vzdělávání, výzkumu, inovacích i transferu znalostí“ a zároveň vést osobní jednání s institucemi, s nimiž chce škola budovat dlouhodobou a obsahově kvalitní spolupráci. „V dnešním globálním akademickém prostředí již nestačí komunikace na dálku. Skutečná důvěra, porozumění i silná partnerství vznikají především prostřednictvím osobních setkání,“ uvádí.

Prorektorka Ostravské univerzity pro internacionalizaci Renáta Tomášková popisuje účast na misích jako výsledek strategického výběru regionů. Univerzita volí cesty tam, kde existuje potenciál pro nová partnerství ve výzkumu a vzdělávání, výměnné pobyty studentů, výzkumné pobyty doktorandů nebo nábor studentů do mezinárodních studijních programů. Cesta na Středozápad podle ní naplňovala několik těchto cílů současně a zároveň umožnila návštěvu dvou partnerských univerzit, s nimiž Ostravská univerzita již několik let spolupracuje. 

Právě tento typ spolupráce vyžaduje kromě společného zájmu i dobré praktické nastavení. U transatlantických partnerství se potvrzuje, že osobní jednání mohou posunout spolupráci dál než série online debat. Rychleji se při nich ukáže, jak na sebe mohou navázat rozdílné systémy školného, kreditů, akademických kalendářů nebo uznávání studijních výsledků. 

Na Středozápadě pomáhá spolupráci i silná česká stopa

Důležitou roli při přípravě i průběhu mise sehrály Generální konzulát ČR v Chicagu a National Czech & Slovak Museum & Library v Cedar Rapids, které pomáhaly propojovat českou delegaci s místními univerzitami. Generální konzul Jakub Utěšený vnímá akademickou spolupráci jako součást širšího úsilí o posilování konkurenceschopnosti Česka. „Věda, výzkum a vzdělávání mají v tomto úsilí významnou roli. Jsou zdrojem inovací a talentů. Dají-li se tyto ‚komodity‘ do pohybu mezi státy, podobně smýšlejícími a ochotnými spolupracovat, přínosy na obou stranách násobně rostou,“ uvádí. Americké univerzity a výzkumná pracoviště podle něj patří k nejlepším na světě a zároveň jsou otevřené spolupráci s českými partnery v řadě oblastí.

Na Středozápadě se tato spolupráce opírá také o silnou českoamerickou komunitu. Utěšený připomíná, že v jejích řadách působí mnoho akademiků a zároveň představuje „nezanedbatelný zdroj studentů se zájmem o studium v Česku“. Konzulát chce proto v regionu posilovat vazby s americkými studenty s českou zkušeností a rozvíjet spolupráci s významnými univerzitami prostřednictvím vzdělávacích a kulturních projektů. Směrem do Česka považuje za klíčové také administrativní zjednodušení vízového procesu pro americké studenty.

 „Tím, že mise probíhají za fyzické účasti delegátů, kteří do cesty vkládají svůj čas a energii, signalizujeme druhé straně, že o spolupráci máme vážný zájem a stáváme se pro ni důvěryhodnějším a zajímavějším partnerem,“ popisuje přínosy generální konzul Jakub Utěšený. 

Otevřenost jednání zdůraznil také prorektor Mendelovy univerzity v Brně Jiří Skládanka. „Přístup partnerských škol byl velmi otevřený a konkrétní. Nešlo jen o zdvořilostní setkání, ale o jednání, která často končila jasně pojmenovanými dalšími kroky. Právě to je pro navazování spolupráce zásadní,“ uvedl. Ve srovnání s předchozími misemi ve Spojených státech podle něj partneři na Středozápadě působili ještě vstřícněji a připraveněji hledat konkrétní možnosti spolupráce.

Významným momentem byla taky setkání s českými akademiky působícími na amerických univerzitách, kteří pomáhají rozvíjet vazby mezi českým a americkým akademickým prostředím. Krajanská síť se tak v průběhu mise neukázala jen jako historická stopa, ale jako praktické zázemí pro akademickou spolupráci.

Příležitosti ve výměnách studentů, akademiků nebo společných kurzů 

V průběhu týdenních jednání se opakovaně řešilo, jaké formy spolupráce jsou mezi českými a americkými institucemi realistické a zároveň přínosné. Vedle dlouhodobých partnerství se mluvilo zejména o formátech, které lze připravit relativně pružně: společné kurzy, letní školy, krátkodobé výjezdy, stáže, výzkumné pobyty, doktorské spolupráce, virtuální moduly nebo zapojení krajanských institucí do vzdělávacích a výzkumných aktivit.

Iveta Šimberová z Vysokého učení technického v Brně popsala potenciál mise ve třech vzájemně propojených rovinách. První představují výměnné pobyty studentů, akademiků a výzkumníků – nejen v podobě klasických semestrálních pobytů, ale také prostřednictvím kratších intenzivních programů, letních škol, společných vzdělávacích modulů nebo projektově orientované spolupráce. Podle prorektorky budou právě flexibilnější a tematicky cílené formáty do budoucna stále významnější.

Druhou oblastí je výzkumná a inovační spolupráce, zejména v tématech přirozeně blízkých profilu VUT: umělá inteligence, digitalizace, pokročilé výrobní technologie, energetika, udržitelnost či propojování technických oborů s podnikáním, transferem technologií a inovačním ekosystémem.

Třetí rovinu podle ní tvoří práce s talentovanými studenty, mladými výzkumníky a krajanskými komunitami. „Ukazuje se, že mezi mladou generací v USA existuje zájem nejen o studium v Evropě, ale také o vztah k zemi předků,“ uvedla. Tento potenciál považuje za cenný jak z hlediska internacionalizace vysokých škol, tak z hlediska dlouhodobého budování vazeb mezi Českem a zahraničními odbornými komunitami.

Z mise si VUT odneslo nové kontakty, konkrétní podněty pro další spolupráci a také potvrzení dobrého jména Česka ve Spojených státech. Silně zapůsobila právě setkání s českými krajany a osobnostmi s českými kořeny, kteří v USA dosáhli profesních úspěchů a současně si uchovávají vztah k Česku. „Velmi inspirativní pro mě bylo například setkání s Veronikou Rockovou, českou vědkyní, která již přibližně deset let působí na University of Chicago, kde vybudovala mimořádně respektovanou akademickou kariéru a získala významná odborná ocenění. Její profesní dráha je silným důkazem toho, jak výrazně mohou čeští odborníci obstát v mezinárodní konkurenci.“

Zástupci Ostravské univerzity, rektor Petr Kopecký a prorektorka Renáta Tomášková, viděli během mise potenciál především ve společných vzdělávacích a výzkumných projektech. Setkání s univerzitami, českými vyučujícími i představiteli české komunity v Cedar Rapids a Chicagu podle nich slibují výměnné pobyty studentů, mezinárodní online kurzy pro studenty a mladé výzkumníky, virtuální i prezenční stáže studentů v České škole T. G. Masaryka a možné výzkumné pobyty v Národním českém a slovenském muzeu. To patří k nejvýznamnějším krajanským institucím ve Spojených státech a uchovává rozsáhlé sbírky spojené s českou a slovenskou historií, migrací, kulturou a komunitním životem v Americe.

„Přidanou hodnotou cesty byla i intenzivní komunikace s partnery z jiných českých univerzit, na kterou ani na jednáních ČKR není tolik prostoru,“ uvádí rektor Petr Kopecký. Z mise si odnáší poznatek, že americké univerzity jsou otevřenější spolupráci než dříve. „Po mnoha intenzivních jednáních jsme navázali řadu kontaktů, z nichž některé jsme začali hned po návratu z mise rozvíjet. Zaujala mě mj. systematická práce s prvogeneračními studujícími. Těch máme i na naší univerzitě mnoho a v rámci nového Strategického záměru jsme i toto téma otevřeli,“ doplňuje.

Prorektorka Renáta Tomášková zároveň oceňuje šíři programu. Program její slovy prohloubil, rozšířil i potvrdil znalosti o tom, co na amerických univerzitách internacionalizace znamená. Mise jim přinesla také nové podněty k tomu, jakým směrem a jak spolupráci navazovat a rozvíjet.

Zkušenost českých akademiků v USA

Setkání s českými akademiky a odborníky působícími ve Spojených státech doplnila institucionální jednání o praktický pohled na to, jak spolupráce skutečně vzniká a co pomáhá tomu, aby dlouhodobě fungovala.

Opakovaně zaznívalo, že formální dohody samy o sobě nestačí. Partnerství se rozvíjí tam, kde existuje konkrétní téma, zapojení lidé a jasná představa o tom, co má spolupráce přinést studentům, akademikům nebo výzkumným týmům. Česká vědkyně Veronika Ročková z University of Chicago v této souvislosti mluvila o silném teoretickém základu české zkušenosti, na který lze v mezinárodní vědě dobře navázat, i o významu propojení výzkumu s praxí, kariérními cestami studentů a alumni komunitami.

Dalším tématem byla práce s krajanskou komunitou. Hana Weisserová z University of Nebraska–Lincoln upozorňovala, že krajanský potenciál je v USA výrazný, ale sám o sobě nestačí. Aby se proměnil ve spolupráci, potřebuje konkrétní oborové vazby, aktivní práci s komunitou, zapojení mladých vědců a cílené stipendijní či krátkodobé programy. Zmínila také letní kurzy pro středoškoláky jako možný formát pro mladé lidi s českými kořeny, kteří hledají kontakt s Českem.

Podobně zkušenosti Renaty Tiché z University of Minnesota nebo Sandry Kumorowski z Columbia College Chicago ukazovaly, že funkční spolupráce často nevzniká v nejviditelnějších oborech ani najednou. Rozvíjí se tam, kde existuje dlouhodobý odborný zájem, sdílené téma a lidé, kteří ho postupně přetvářejí do kurzů, výměn, hostování nebo výzkumných aktivit.

O své zkušenosti se podělila taky Mary Mares-Awe z Fulbright Association v Chicagu. Připomněla, že výměna studentů, akademiků a výzkumníků nekončí samotným pobytem. Bývalí stipendisté Fulbrightova programu zůstávají aktivní ve Fulbright Association a pomáhají dalším uchazečům i novým stipendistům. Radí jim s přípravou žádostí, upozorňují na to, čemu věnovat pozornost, sdílejí vlastní zkušenost a předávají praktická doporučení.

Prakticky formulovala další kroky také Cecilia Rokusek z National Czech & Slovak Museum & Library v Cedar Rapids. Po návratu domů je podle ní klíčové udělat první konkrétní krok, začít realisticky a v malém rozsahu, najít jednoho či dva zastánce spolupráce na úrovni oboru a myslet na dlouhodobou udržitelnost. Zároveň připomněla, že spolupráce nemusí vznikat jen mezi univerzitami, ale také přes muzea, knihovny, města, konzulát, školy nebo soukromé firmy.

Mise na americký Midwest tak nekončí návratem delegace. Její další fáze se odehrává v následné komunikaci, v ověřování konkrétních formátů a v práci s kontakty, které během programu vznikly.

Různé modely internacionalizace

Program na amerických univerzitách ukázal, že internacionalizace nemá jeden jednotný model. Každá z navštívených institucí ji vztahovala k vlastnímu profilu, silným oborům a strategickému ukotvení.

• University of Iowa představila veřejnou výzkumnou univerzitu Středozápadu, která spojuje regionální ukotvení, praxi a projektově orientovanou internacionalizaci. Vedle více než 32 000 studentů, přes 100 národností a 2 000 mezinárodních studentů zaujala zejména důrazem na spolupráci s firmami, leadership, podnikavost a krátkodobé, prakticky proveditelné formáty spolupráce. V jednáních se výrazně objevoval zájem o kontakty na úrovni fakult a konkrétních akademiků.
• University of Chicago ukázala model špičkové světové výzkumné univerzity, v němž je mezinárodní spolupráce pevnou součástí institucionální strategie a podpůrných struktur. Její globální působení zahrnuje osm zahraničních lokalit, 89 zahraničních studijních programů ve 34 městech, více než 193 000 absolventů po celém světě a výuku více než 50 jazyků. Pro české školy byl důležitý zejména princip partnerství vyrůstajících z konkrétního akademického zájmu a osobních vazeb mezi výzkumníky či pedagogy.
• Northwestern University představila internacionalizaci napojenou na výzkum, inovace a práci s talentovanými studenty v navazujícím a doktorském studiu. Jako jedna z nejprestižnějších soukromých amerických univerzit pracuje s rozsáhlým výzkumným ekosystémem, jehož roční objem externě financovaného výzkumu přesahuje jednu miliardu dolarů, a s vysokým podílem mezinárodních studentů v pokročilých stupních studia. Zajímavá byla také její orientace na spolupráci s partnery spíše než na budování rozsáhlé sítě zahraničních poboček.

• Illinois Institute of Technology nabídl model technologicky zaměřené univerzity v Chicagu, kde se internacionalizace úzce propojuje s kariérní perspektivou studia. Jeho Jeho Stuart School of Business má 1 237 studentů, z toho 73 procent mezinárodních, a staví na mezioborových programech propojujících business, technologie, finance, kyberbezpečnost nebo udržitelnost. Řada programů je označena jako STEM-designated, což mezinárodním studentům umožňuje ucházet se o profesní praxi v USA po delší dobu po absolvování studia. Z jednání zároveň vyplynulo, že univerzita má zkušenost s evropskými programy včetně Erasmus+ a zájem na ně navazovat.

  Více o přístupech k mezinárodnímu vzdělávaní těchto univerzit najdete zde