Taktický urbanismus v praxi. Přečtěte si, co přineslo letošní druhé Science Café

Diskuzní večer se uskutečnil v prostorech Pilar VUB univerzity v Bruselu a přilákal okolo 40 účastníků.

Dne 4. června proběhlo Science Café zaměřené na problematiku taktického urbanismu. Pozvání na akci přijaly Kristina Ullmannová z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a Marie Joja z Vysokého učení technického v Brně a zakladatelka projektu Archipop. Diskuzním večerem nás provedla Lieve De Cock, zakladatelka iniciativy LiPS (bridging Life.People.Space). Akci spoluorganizovala kancelář CZELO společně s Pražským domem v Bruselu, Zastoupením Jihomoravského kraje v Bruselu a Českým Centrem Brusel. 

V úvodu diskuze představila moderátorka akce koncept a definici taktického urbanismu. Ten představuje inovativní přístup k městskému plánování s cílem vytvořit takové městské prostředí, které bude inkluzivní pro všechny obyvatele bez ohledu na jejich věk či společenské postavení. Taktický urbanismus má zároveň hledat řešení na globální výzvy, jako je například změna klimatu.  

V první části diskuze byly představeny nástroje a techniky, jak pracovat s taktickým urbanismem, který se také označuje jako pop-up urbanismus nebo guerillový urbanismus. V první řadě bychom měli změnit způsob, jakým se díváme na městský prostor. Taktický urbanismus nám dává možnost experimentovat, důležité je také pracovat s tzv. „placemakingem“ a místní komunitou a uvažovat o městském prostoru tak, aby z něj těžili nejen stálí rezidenti, ale i dočasní návštěvníci. Zakladatelka projektu Archipop, Marie Joja, představila různé metody, jak pracovat s taktickým urbanismem, jako je například tzv. „kreativní brainstorming“, který je zaměřen na metody komunikace s různými členy místní komunity a jejich uvažováním nad městským plánovaním, protože „dobré město je jako dobrá oslava. Lidé zůstávají déle, protože je to baví.“ 

V druhé části diskuze představila Kristina Ullmannová práci IPR, jeho hodnoty a cíle a zároveň překážky, se kterými v městském prostoru bojují. IPR se snaží vytvořit takový prostor, který bude inkluzivní, bezpečný a životaschopný. Překážkami jsou například střety zájmů různých skupin ve veřejném prostoru a fakt, že lidé mají různé potřeby. Dále je obtížné dosáhnout dohody mezi zúčastněnými stranami což následně brání vytváření strukturálních změn.  Dále představila konkrétní projekty a příklady dobré praxe, jako jsou revitalizace Mariánského náměstí v Praze, proměna Rohanských a Libeňských ostrovů nebo projekt „Pražské židle & stolky“. 

Dále se diskutovalo o roli výzkumu v rámci taktického urbanismu, kdy dle řečnic pracuje akademický sektor velmi teoretickým způsobem. Diskutují se na toto konto shodly, že taktický urbanismus nepotřebuje další metody a teorie. Zazněl také dotaz na to, jak komunikovat o taktickém urbanismu s různorodými skupinami lidi, jako jsou například děti či starší lidé. Závěrem hostky uvedly příklady dobré praxe z evropských měst, jako je Kodaň, Rotterdam nebo Bratislava.