Současné výzvy mezinárodní spolupráce vysokých škol. Co ukázal čtvrtý ročník konference CZEDUCON?

MB, DZS

Dům zahraniční spolupráce

Dvoudenní mezinárodní konference CZEDUCON v Praze přivítala zahraniční odborníky na vysokoškolské vzdělávání.

Czeducon 2022. Panel
Sophia Eriksson Waterschoot a Václav Velčovský diskutují s moderátorem Danielem Castenem během úvodního panelu. Foto: Petr Zewlakk Vrabec.

Sedmdesát řečníků ze sedmnáctí zemí, hosté z celého světa. Čtvrtý ročník mezinárodní konference vysokoškolského vzdělávání CZEDUCON, kterou jsme uspořádali v Praze 21. až 22. listopadu společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jako součást aktivit českého předsednictví v Radě EU, navštívilo bezmála 500 zahraničních i domácích odborníků. K nim se připojily téměř dvě stovky účastníků sledujících program v online streamu. Na jednom místě se tak potkali vrcholní představitelé evropských univerzit se zástupci Evropské komise i odborníky, státními představiteli a experty z oblasti vzdělávání, aby se společně věnovali otázkám tvorby a implementace strategií na poli internacionalizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Co letošní CZEDUCON ukázal?

Aliance Evropských univerzit jako nástroj pomoci v časech krize

Ministr školství Vladimír Balaš, ředitel Domu zahraniční spolupráce (DZS) Michal Uhl, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová a generální ředitelka pro vzdělávání a kulturu Evropské komise Themis Christophiduou se ve svých zahajovacích proslovech shodli na tom, že internacionalizace vysokého školství je klíčová nejen pro zvyšování kvality univerzit, ale rovněž nezbytná pro jejich inkluzivní, udržitelný a digitální rozvoj. Jedním z důležitých nástrojů pro užší spolupráci univerzit v evropském prostoru je iniciativa aliancí Evropských univerzit. Právě otázka posilování evropského rozměru a evropských hodnot vysokého školství byla jednou z prioritních témat letošního CZEDUCONu.

Téma evropské spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi se promítla rovněž do úvodního panelu. V hlavním sále společně diskutovali náměstek ministra školství Václav Velčovský, Sophia Eriksson Waterschoot z Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a Matteo Vespa, prezident Evropské studentské unie. Panelisté se však dotkli také aktuálních společenských témat, jako je válka na Ukrajině, a s ní související energetická krize. Oba fenomény mají totiž reálný dopad na fungování vysokých škol, a právě univerzitní aliance mohou ukrajinským studentům, pedagogům a samotným ukrajinským univerzitám postižených válkou výrazně pomoci. „Vedle pomoci studentům a pedagogům u nás nesmíme zapomínat ani na pomoc univerzitám přímo na Ukrajině. Účinným nástrojem se ukázala být iniciativa Eastern Partnership University Cluster, do které se vedle Univerzity Karlovy zapojilo také několik partnerů z evropské aliance 4EU+. Díky ní můžeme rozvíjet těsnou spolupráci s ukrajinskými univerzitami, a pomoct tak tamějším učitelům a studentům. Bez této formy spolupráce by podobná pomoc byla obtížnější,“ upozornila na velký význam aliancí pro řešení současných krizí Milena Králíčková. Mezi hlavními řečníky vystoupila také Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ve své přednášce se zaměřila na význam evropských hodnot v současné společnosti a vzdělávacím systému, tedy na téma, které rezonovalo po celý průběh konference.

Nadějné vyhlídky

Jak takové univerzitní aliance fungují v praxi? Jak se poučit z dosavadní zkušenosti a zlepšit tak univerzitní spolupráci? A jaká je budoucnost vysokoškolské internacionalizace? Tyto a další otázky se staly předmětem třiceti přednášek, workshopů a panelových diskusí v odpolední části prvního a po celou dobu druhého dne konference. V příspěvku The Jean Monnet Actions and European Values se profesoři aktivit Jean Monnet (součástí programu Erasmus+) zabývali elementární otázkou, proč je důležité evropské občany vzdělávat v oblasti evropských hodnot jako jsou demokracie, právní stát a rovnost před zákonem. „Profesoři Jean Monnet by totiž neměli pouze vysvětlovat, jak evropské instituce fungují, měli by také zajistit, aby tyto instituce získaly u občanů důvěru,“ řekl Ivo Šlosarčík, profesor z Katedry evropských studií FSV UK.

Jouni Kangasniemi během přednášky Building future proof skills for the turbulent times
Jouni Kangasniemi během přednášky Building future proof skills for the turbulent times. Foto: Petr Zewlakk Vrabec.

Pro účastníky, kteří zvažují zapojení se do aliancí Evropských univerzit, byla obzvláště inspirující prezentace dosavadních zkušeností zástupců univerzit, kteří již členy aliancí jsou. V příspěvku European Universites – Trend or Brand or Lab? si Christina Raab z aliance univerzit Aurora a Violeta Osouchová z aliance EDUC vyměňovaly dosavadní poznatky z univerzitní spolupráce. Vedle benefitů, které členství v aliancích oběma univerzitám a jejím studentům přináší (mezi ty nejvýznamnější patří skvěle fungující internacionalizace v domácím prostředí) obě zmínily i překážky, které musejí překonávat. „V naší alianci je devět univerzit, to znamená devět různých akademických kalendářů, devět různých univerzitních struktur, devět rozdílných přístupů. Velkou výzvou je proto překonat tyto rozdíly, především v oblasti uznávání předmětů. Ale postupně se nám to daří, a největší výhody z aliance mají nyní již v existujících aliančních kurzech studenti,“ popsala ty největší výzvy pro fungování aliancí Christina Raab z rakouské University of Innsbruck.

Jak ale připravit studenty na budoucnost a jakými dovednostmi je vybavit? Tématu se věnoval ve své přednášce Building future proof skills for the turbulent times finský odborník Jouni Kangasniemi, programový ředitel Finské národní agentury pro vzdělávání. „Ve vzdělávání nás čekají turbulentní časy. Již nyní prožíváme několik krizí současně, ať už jde o koronakrizi (v některých státech vypadly děti z fyzické školní docházky téměř na dva roky), ekonomickou, klimatickou a energetickou krizi nebo o válku na Ukrajině. Vzdělávání je však odpovědí na tyto krize. Nejsem skeptický, co se týče těchto chmurných vyhlídek. V minulosti jsme zjistili, že v těžkých dobách se nejvíc inovovalo. Když identifikujeme hrozby, najdeme řešení. Univerzity by se měly stát místem, kde se znalosti shromažďují,“ zakončil pozitivně svoji prezentaci Kangasniemi.

Nestihli jste letošní CZEDUCON, nebo jste promeškali část programu? Vybrané programové bloky si budete moci pustit ze záznamu na webu konference na stránce programu.

Podívejte se, jak to na konferenci vypadalo: