Mobility pro všechny a podpora mladých lidí i sportu

Rada EU na svém zasedání 13.-14. května schválila doporučení a závěry z oblasti vzdělávání, mládeže a sportu.

Ve dnech 13. a 14. května proběhlo zasedání Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport. Zástupci jednotlivých členských států diskutovali o aktuálních důležitých tématech ve všech zmíněných oblastech a schválili několik dokumentů.  

Vzdělávání 

Hlavním tématem zasedání v oblasti vzdělávání byla podpora mobilit pro všechny v rámci EU i mimo ni. Ministři pro vzdělávání či jimi pověření zástupci schválili doporučení “Evropa v pohybu” - příležitosti ke vzdělávací mobilitě pro všechny. Jeho hlavním záměrem je podpořit více mobilit napříč všemi oblastmi vzdělávání, odborné přípravy a mládeže s cílem zvýšit osobní i profesní znalosti a dovednosti těch, kteří se mobilit účastní a zajistit tak lepší připravenost a konkurenceschopnost Evropy v kontextu ekologické a digitální transformace. Kvalifikovanější pracovní síla by také napomohla řešení nedostatků talentovaných lidí na trhu práce a snížila nesoulad mezi dovednostmi absolventů škol a těmi požadovanými ze strany zaměstnavatelů. V neposlední řadě mají zahraniční mobility studentů i dospělých zvýšit vzájemnou důvěru mezi jednotlivými zeměmi a vzdělávacími systémy.  

Doporučení stanovuje nové cíle, které by měly být dosaženy do roku 2030, především v oblasti mobilit vysokoškolských studentů a studentů odborného vzdělávání a přípravy. Zahraniční zkušenost s mobilitou by mělo mít alespoň 23 % absolventů vysokých škol a alespoň 12 % účastníků odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by se zároveň měly soustředit na inkluzivnější přístup k podpoře mobilit, přičemž cílem je, aby do roku 2027 alespoň 20 % účastníků zahraničních mobilit ve všech oblastech vzdělávání na úrovni celé EU bylo z jakkoli znevýhodněného prostředí.   

Pro dosažení těchto cílů dokument doporučuje specifické činnosti pro členské státy, ale i Evropskou komisi či další relevantní stakeholdery. Členské státy by se měly soustředit na větší integraci mobilit do běžného vzdělávacího procesu, na podporu jazykového vzdělávání a vzájemného uznávání výsledků učení či na plné využití výhod digitálních technologií při podpoře mobilit. Úkolem Evropské komise pak bude vytvořit metodologii pro lepší monitorování aktuálního stavu mobilit a přehled všech finančních možností. Dále pak Komise působí jako zprostředkovatel při sdílení mezi členskými státy a šíření příkladů dobré praxe. Komise se také zavazuje k pokračujícímu vývoji nástrojů, které mobilitu usnadňují (např. Evropská studentská karta) či k podpoře iniciativ jako jsou například aliance Evropských univerzit či Pedagogické akademie Erasmus+. Role dalších stakeholderů je především v oblasti podpory spolupráce mezi školami a soukromým sektorem (např. prostřednictvím učňovských stáží a pobytů či odborných stáží pro studenty ve firmách).  

Kromě mobilit se Rada soustředila také na téma podpory fakticky podložených politik a praxe. Závěry Rady o prosazování fakticky podložené politiky a praxe v oblasti vzdělávání a odborné přípravy za účelem vytvoření Evropského prostoru vzdělávání určují čtyři prioritní oblasti, na které by se členské státy mohly zaměřit – 1. pozitivní přístup k fakticky podložené politice a praxi a stimulace výzkumu; 2. budování kapacit všech relevantních organizací, aby mohli a uměli fakta využívat; 3. prosazování využívání dat; 4. další rozvoj vzdělávací laboratoře pro investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy (Learning Lab on Investing in Quality Education and Training). 

Politická rozprava ministrů přinesla téma umělé inteligence (AI) a její role ve vzdělávání a odborné přípravě, specificky ve třech oblastech. Mezi nimi příprava vnitrostátních systémů vzdělávání, zhodnocování dopadu AI a potenciální opatření na úrovni EU, která by umožnila co nejefektivnější využití AI. 

Mládež  

V oblasti mládeže přijala Rada tři závěry. Prvními z nich jsou Závěry Rady o inkluzivních společnostech pro mladé lidi. Ty vycházejí z Evropské strategie pro mládež na období 2019–2027 a z jedenácti Evropských cílů pro mládež, konkrétně z cílů „Inclusive Societies“ (č. 3), „Mental Health & Wellbeing“ (č. 5) a „Space and Participation for All“ (č. 9). Dokument uznává výzvy, kterým mladí lidé v dnešní společnosti čelí, a zdůrazňuje nutnost jejich zapojení do lokálních komunit a demokratického života. Důraz je také kladen na duševní zdraví mladých lidí a na zajištění kvalitní a personalizované zdravotní péče v této oblasti.  

Druhým přijatým dokumentem jsou Závěry Rady o evropských a mezinárodních politických programech týkajících se dětí, mládeže a práv dětí. Rada uznává potřebu zajistit všem dětem, včetně těch ohrožených chudobou a dalšími negativními vlivy, bezpečný přechod z dětství do dospělosti. Součástí tohoto je i ochrana dětí v online prostředí, s přihlédnutím k rozmachu umělé inteligence a dalším výzvám. Text vyzývá členské státy k vypracování nebo revizi národních strategií či koordinovaných politik pro práva dětí a mládeže.  

Třetí závěry přijaté během květnového jednání se týkají Evropského roku mládeže 2022. Dokument Závěry Rady o odkazu Evropského roku mládeže 2022 oceňuje úspěchy a vyzývá Evropskou komisi k začlenění problematiky mládeže do všech příslušných politik EU. Klíčovou roli by zde měly hrát mechanismy jako dialog EU s mládeží (EU Youth Dialogue), národní rady mládeže a navrhovaná platforma pro stakeholdery v oblasti mládeže. 

Kromě výše zmíněných dokumentů Rada schválila také Usnesení o politice v oblasti práce s mládeží v Evropě, které posiluje postavení mladých lidí. Toto usnesení vyzývá členské státy, Evropskou komisi a další relevantní zúčastněné strany k podpoře rozvoje a provádění kvalitní práce s mládeží a mládežnické politiky na úrovni EU, stejně jako na národní a místní úrovni.  Ministři také vedli politickou rozpravu o opatřeních navazujících na výsledky konference EU o mládeži, která se konala 2. – 5. března 2024 v Gentu a zaměřovala se na inkluzivní společnosti. Diskutovali o způsobech, jak lépe monitorovat výsledky dialogů EU o mládeži a poskytovat zpětnou vazbu na politické úrovni. 

Sport 

V oblasti sportu se klíčovým dokumentem staly Závěry Rady k přispívání sportu ke zdravému životnímu stylu. Tyto závěry vybízejí členské státy a Komisi k podpoře politik samoorganizovaného sportu, a to i v regionech s nedostatečnou sportovní infrastrukturou. Dále vyzývají k pořádání osvětových kampaní a rozvoji vhodné infrastruktury, které budou Evropany motivovat k většímu zapojení do sportovních aktivit. Od července 2024 do prosince 2027 bude platit Usnesení Rady k Evropskému pracovnímu plánu pro sport. Hlavními prioritami tohoto plánu jsou integrita a hodnoty ve sportu, socioekonomický a udržitelný rozměr sportu a účast ve sportu a zdraví prospěšná fyzická aktivita. 

Finální debata v oblasti sportu se týkala role dobrovolníků. Ministři sdíleli opatření na podporu dobrovolnictví ve sportu ve svých zemích a identifikovali překážky, které brání lidem v dobrovolnické činnosti na národní i evropské úrovni. Diskutovali také o posílení méně zastoupených skupin v dobrovolnictví, jako jsou starší lidé, ženy a osoby se socioekonomickými problémy. Návrhy na zlepšení zahrnovaly využití finančních prostředků a programů, jako jsou Erasmus+ nebo Evropský sbor solidarity, a také uznání přínosu dobrovolníků ve sportu prostřednictvím ocenění nebo certifikátů. 

Podrobnější informace o zasedání a odkazy na všechny schválené dokumenty najdete v tiskové zprávě Rady EU.