Letní průvodce budoucností evropské politiky ERA a EEA – Erasmus+

Přečtěte si, kam se za poslední rok posunula vyjednávání nového víceletého finančního rámce a programů z oblasti ERA a EEA.

V první části naší letní série jsme se zaměřili na návrh nového rámcového programu pro výzkum a inovace (FP10). Nyní se od Evropského výzkumného prostoru přesouváme k Evropskému prostoru vzdělávání, a především k programu Erasmus+. Přečtěte si, jakou podobu by měl tento program mít v období 2028–2034 a jaké otázky budou určovat další vyjednávání o jeho budoucnosti. Stejně jako u FP10 i budoucnost programu Erasmus+ úzce souvisí s vyjednáváním víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Členské státy a evropské instituce budou rozhodovat nejen o rozpočtu, ale také o prioritách a struktuře.

Širší kontext k návrhu programu Erasmus+

Analytické zprávy, které Enrico Letta, Manuel Heitor a Mario Draghi zveřejnili v roce 2024, obsahovaly i doporučení pro oblast vzdělávání a mobility studentů i zaměstnanců. Zprávy se věnovaly vzdělávání jak z pohledu tzv. páté svobody (tedy volného pohybu znalostí, výzkumných pracovníků a inovací), tak i z ekonomického pohledu. Mnoha Evropanům dle Draghiho zároveň chybí zájladní dovednosti (včetně digitálních) pro uplatnění na trhu práce. Erasmus+ by tudíž mohl jednotlivce i společnost lépe připravovat na budoucí potřeby tohoto trhu a podporovat rozvoj dovedností potřebných pro nově vznikající profese v kontextu digitální a ekologické transformace. Za zmínku stojí také to, že Mario Draghi navrhl v následujícím rozpočtovém období navýšit rozpočet programu Erasmus+ na pětinásobek.

Po nástupu nového kolegia Evropské komise vzbudila pozornost skutečnost, že samotný pojem „vzdělávání“ chybí v názvu kteréhokoliv komisařského portfolia. Agenda vzdělávání sama o sobě sice zůstává součástí několika oblastí, zejména dovedností, kvalitních pracovních míst a připravenosti, avšak v názvech a struktuře portfolií je méně viditelná než v předchozích obdobích. Tento fakt není náhodný: Evropská komise stále častěji představuje vzdělávání jako nástroj, zejména rozvoje dovedností, konkurenceschopnosti a připravenosti pracovní síly. Toto směřování se odráží také v prioritách Evropského prostoru vzdělávání pro období 2026–2030. Členské státy mezi ně zařadily podporu základních a digitálních dovedností, celoživotního učení, odborného vzdělávání, pracovníků ve vzdělávání i konkurenceschopnosti evropského vysokoškolského vzdělávání.

Návrh budoucí podoby Erasmus+ od Evropské komise

Evropská komise představila návrh programu Erasmus+ pro období 2028–2034 loni v červenci společně s dalšími programy a nástroji nového víceletého finančního rámce. Erasmus+ má zůstat samostatným programem, jeho rozsah, struktura i způsob řízení se však mají v příštím období změnit. Jednou z nejvýraznějších navrhovaných změn je nahrazení současných tří klíčových akcí dvěma pilíři. První pilíř, zaměřený na vzdělávací příležitosti pro všechny, má zahrnovat individuální mobility. Konkrétněji si pod tímto můžeme představit mobility na úrovni ZŠ, SŠ a VŠ vzdělávání, dále také v oblasti mládeže, sportu a vzdělávání dospělýnch. V prvním pilíři budou také dobrovolnické aktivity, stipendia Erasmus Mundus, akce Jean Monnet a nové příležitosti pro rozvoj talentu a excelence. Druhý pilíř má podporovat budování kapacit, spolupráci mezi organizacemi a rozvoj vzdělávacích politik. Jeho součástí mají zůstat partnerství pro spolupráci, aliance Evropských univerzit, Centra excelence odborného vzdělávání, Evropské pedagogické akademie i aktivity, které současný program označuje jako Podporu rozvoje politik a spolupráce (dosud klíčová akce 3). Nová pilířová struktura proto neznamená zrušení dosavadních aktivit, ale především jejich nové uspořádání. Evropské organizace zastupující vysoké školy, studentstvo a další vzdělávací aktéry nicméně požadují, aby program nadále jasně vymezoval mobilitu a mezinárodní spolupráci jako své hlavní cíle.

Významnou změnou je také začlenění dosud samostatného Evropského sboru solidarity. Nový Erasmus+ tak má vedle vzdělávacích mobilit a projektů spolupráce zahrnovat také dobrovolnické a solidární aktivity. Rada EU začlenění podporuje, zároveň však požaduje, aby identita a hlavní aktivity Evropského sboru solidarity zůstaly v novém programu dostatečně viditelné.

Rozpočet a rozdělení prostředků

V debatě o budoucím rozpočtu Erasmu+ se objevuje několik různých částek. Odrážejí rozdílné návrhy Komise, Parlamentu, předsednictví Rady a vzdělávacích organizací, ale také rozdílné cenové hladiny. Některé částky jsou uváděny v běžných cenách, jiné v cenách roku 2025. Běžné ceny zahrnují předpokládaný vývoj inflace během celého období 2028–2034, zatímco ceny roku 2025 vyjadřují hodnotu peněz bez tohoto budoucího inflačního vlivu. Pro orientaci je nejdůležitější, že návrh Evropské komise představuje výchozí bod dalšího vyjednávání.

Evropská komise navrhla pro Erasmus+ rozpočet ve výši 40,8 miliardy eur v běžných cenách, což odpovídá 36,2 miliardy eur v cenách roku 2025. Oproti rozpočtu současného programu Erasmus+ jde nominálně o zvýšení zhruba o polovinu, nový program však bude zahrnovat také Evropský sbor solidarity, který má v současném období samostatný rozpočet. Při společném porovnání současného i budoucího programu v běžných cenách proto vychází navýšení nižší, právě i s ohledem na skutečnost, že pokrývá nynější dva samostatně existující programy.

Navrhovanou částku 40,8 miliardy eur považuje řada zainteresovaných organizací za nedostatečnou vzhledem k očekávanému naplňování závazků a cílů ohledně mobilit, které stanovuje například doporučení Rady EU "Evropa v pohybu". Sedmnáct evropských organizací zastupujících vysoké školy, studenty a další vzdělávací aktéry proto ve společném vyjádření z února 2026 požadovalo pro nový program rozpočet ve výši nejméně 60 miliard eur. Po této částce organizace volaly i během lednového veřejného slyšení Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) Evropského parlamentu, kde vysvětlovaly, že by vyšší rozpočet umožnil zachovat mobility, projekty spolupráce a aktivity aliancí Evropských univerzit a zároveň reagovat na nové priority programu.

Také další výbory Evropského parlamentu podporují vyšší financování. Výbor pro rozpočet (BUDG) navrhl navýšit částku určenou na Erasmus+ o 6,56 miliardy eur oproti návrhu Evropské komise, tedy na 47,36 miliard eur. Návrh zprávy zpravodaje Výboru CULT, Bogdana Zdrojewského, pracuje s rozpočtem 47,39 miliardy eur v běžných cenách. Zpravodaj zároveň podporuje jasněji vymezené rozpočtové částky pro jednotlivé sektory programu a výraznější podporu sportu. Červnový vyjednávací rámec k víceletému finančnímu rámci, který zveřejnilo kyperské předsednictví Rady EU, naopak navrhl pro Erasmus+ částku 39,1 miliardy eur, tedy méně než původní návrh Komise. Nejde však o konečnou pozici členských států, ale o první podklad pro další rozpočtové vyjednávání v Radě.

Hlavním tématem dalšího vyjednávání nebude pouze celková výše rozpočtu, ale také jeho rozdělení. Parlamentní návrhy požadují větší předvídatelnost financování jednotlivých oblastí a vymezení minimálních částek pro vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a dobrovolnictví a sport. To má zabránit tomu, aby rozšíření programu o nové priority a Evropský sbor solidarity snížilo prostředky dostupné pro jeho dosavadní aktivity.

Řízení programu, role členských států a evropské hodnoty

Komise navrhla jednodušší strukturu, která má programu umožnit rychleji reagovat na nové politické priority. Rada EU v částečném obecném přístupu (nyní schváleném dokumentu se společným postojem všech členských států) naopak požaduje větší zapojení členských států do rozhodování o jeho konkrétní podobě a provádění. Rada proto do návrhu vrátila programový výbor, jehož prostřednictvím se mají členské státy podílet na kontrole provádění programu. Zároveň navrhla dva druhy pracovních programů. Akční pracovní program má sloužit k počátečnímu zavádění nových centralizovaných aktivit, běžný pracovní program má upravovat pokračování aktivit po jejich prvotním zavedení.

Rada také zachovala navrhované rozdělení programu do dvou pilířů, ve svém částečném přístupu k legislativnímu textu však jasněji oddělila vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a sport. Členské státy se tím snaží zajistit, aby se specifické potřeby jednotlivých oblastí v širších pilířích neztratily. Obecně tedy Komise klade větší důraz na pružnost, zatímco Rada usiluje o posílení transparentnosti, předvídatelnosti a vlivu členských států.

Během projednávání získává vedle rozvoje dovedností a konkurenceschopnosti na významu také důraz na evropské hodnoty, demokracii, inkluzi a občanskou participaci. Návrh zprávy EP z pera zpravodaje Bogdana Zdrojewského požaduje, aby program výrazněji podporoval evropskou přidanou hodnotu projektů a hodnotil dopady mobilit, inkluzivních opatření i klimatických aktivit. Aktéři by totiž Erasmus+ neměli vnímat pouze jako nástroj trhu práce nebo podpory oborů STEM. Jeho význam spočívá rovněž v budování důvěry, aktivního občanství, solidarity a osobních vazeb mezi lidmi v Evropě. Mezinárodní zkušenost by se proto měla stát dostupným standardem, nikoliv výsadou omezené části studentů a mladých lidí.

Co bude dál?

Rada EU schválila v květnu 2026 částečný obecný přístup k návrhu nového programu Erasmus+. Tím stanovila svou pozici k jeho obsahové podobě, struktuře a řízení. Finanční a horizontální priority však součástí částečného obecného přístupu zatím nejsou, protože závisejí na výsledku širšího vyjednávání víceletého finančního rámce na období 2028–2034. V Evropském parlamentu již Výbor CULT zveřejnil návrh zprávy zpravodaje Bogdana Zdrojewského. Europoslanci k němu během června předložili více než 700 pozměňovacích návrhů. Výbor CULT by měl o zprávě a pozměňovacích návrzích hlasovat v září 2026 a Evropský parlament by ji měl projednat na plenárním zasedání v listopadu téhož roku. 

Po přijetí konečné parlamentní pozice budou moci začít tzv. trialogy, tedy meziinstitucionální jednání mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí s cílem dosažení shody na podobě programu. Zahájení trialogů očekáváme na začátku roku 2027.