Kypr uzavřel své předsednictví schválením částečného obecného přístupu k FP10 i ECF
Evropské instituce jsou téměř připraveny vstoupit do další fáze legislativního procesu.
První návrhy na budoucí podobu rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2028–2034 (FP10) a nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF) představila Evropská komise téměř před rokem. Rok intenzivního vyjednávání pod dánským a následně kyperským předsednictvím přinesl řadu debat a často i protichůdných názorů na jednotlivé komponenty programů. První verze vyjednávacích pozic Evropského parlamentu i Rady Evropské unie byly zveřejněny a navzdory prvotním obavám se podařilo dodržet původní časový rámec pro letošní rok.
Návrh zprávy Evropského parlamentu o FP10, který vyšel v březnu tohoto roku, jsme již zanalyzovali v tomto článku. V dubnu byl následně zveřejněn návrh zprávy Evropského parlamentu o Evropském fondu pro konkurenceschopnost a netrpělivě se očekávalo přijetí částečného obecného přístupu (PGA) Rady EU k oběma návrhům. Co tyto částečné obecné přístupy přináší? V čem se liší od návrhů Evropské parlamentu? V článku si rozebereme jednotlivé přístupy a podíváme se na největší změny oproti návrhům Evropského parlamentu a Evropské komise.
Po intenzivním vyjednávání a řadě rozporů se nakonec podařilo kyperskému předsednictví vytvořit kompromisní texty, které Rada EU nakonec schválila na konci června jako částečný obecný přístup (PGA) k návrhu nařízení o zřízení rámcového programu Horizont Evropa 2028–2034, k rozhodnutí Rady o zřízení specifického programu k provádění programu Horizont Evropa a k návrhu nařízení o zřízení Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Jde o pozice, se kterými je Rada připravena vstoupit do další fáze legislativního vyjednávání, tzv. trialogu. Trialog, tedy meziinstitucionální jednání, které bude probíhat mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou, má za cíl dát dohromady kompromisní návrh, který by byl schůdný pro všechny instituce a který poté bude představovat výslednou legislativu.
Propojení FP10 s ECF
Rada EU v částečném obecném přístupu k nařízení o Horizontu Evropa navrhla užší propojení II. pilíře s Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Nově navržený víceletý strategický dokument Horizont Evropa, který se bude vztahovat i na část konkurenceschopnosti z druhého pilíře a který v podstatě nahradí současné Strategické plány, by měl být totožný s částí stejného dokumentu pro ECF vztahující se k tzv. policy windows. Strategická konfigurace programového výboru Horizontu Evropa by se měla koordinovat s Generálním výborem ECF, který bude plnit poradní funkci, a to zejména v otázkách týkajících se strategického směřování a priorit části konkurenceschopnosti pilíře II programu Horizont Evropa.
Návrh Rady je tak v rozporu s návrhem Evropského parlamentu, který trval na oddělení řízení obou programů a navrhoval nezávislé řízení odborníky pro oba programy a také princip strukturální návaznosti pro účely splnění tzv. inovační cesty.
Pilířová struktura zůstává
Rada nechává navrženou pilířovou strukturu beze změny. Důraz je kladen na výzkumníky na začátku kariéry v rámci Evropské rady pro výzkum (ERC), proces zapojení členských států do stanovování priorit druhého pilíře a evropských partnerství a rozšíření role Evropské rady pro inovace (EIC). Co se týče Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), Rada v tomto případě čeká na oficiální legislativní iniciativu ze strany Evropské komise.
V tzv. části Widening ve čtvrtém pilíři nechala Rada původní rozdělení Komise na tzv. země widening (kam patří i Česká republika) a transition, přičemž první zmíněné skupině bude umožněn přístup ke všem částem tohoto nástroje. Zpočátku byl kontroverzním bodem pro některé státy také návrh na zavedení nových nástrojů, včetně návrhu možnosti pro Evropskou radu pro výzkum (ERC) využít finanční prostředky z Wideningu za účelem překonání inovačních rozdílů členských států.
Bezpečnost výzkumu v oblasti obrany a dvojího užití, ERAC a rozpočet
Částečný obecný přístup také klade důraz na bezpečnost výzkumu a navrhuje rámec pro identifikaci, posuzování a zmírňování rizik, včetně zachování převážně civilní orientace programu Horizont Evropa a podpory projektů dvojího užití a projektů v oblasti obrany ze strany EIC v koordinaci s Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Návrh Rady dále klade důraz na klíčovou roli členských států ve stanovování priorit programu Horizont Evropa a navrhuje nižší rozpočet než Evropský parlament, zhruba 167,9 miliard eur.
Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF)
Rada snížila návrh rozpočtu oproti Parlamentu i v případě ECF. Navrhovaná částka, která nezahrnuje rozpočet pro program Horizont Evropa, končí těsně pod hranicí 225 miliard eur. Debaty o rozpočtu však nejsou předmětem trialogů o FP10 a ECF, jde tedy pouze o představení pozic Rady pro budoucí debaty o rozpočtu s Evropskou radou.
Řízení programu a linka k FP10
Stejně jako u Horizontu Evropa, i v případě ECF se členské státy shodly na posílení své role při stanovování priorit, například prostřednictvím stanoviska členských států k navrženým pracovním programům Fondu. Generální výbor ECF, který se má dle návrhu koordinovat se strategickým výborem Horizontu Evropa, bude plnit poradní funkci Evropské komise pro lepší reakceschopnost při stanovování priorit a zajištění větší flexibility a zároveň zajistí posílení propojení mezi výzkumem, inovacemi a průmyslem.
I přes návrh na úzké propojení s rámcovým programem se v rámci ECF nijak nepočítá s nástrojem na podporu účasti aktérů z inovačně méně výkonných zemí Evropské unie. Finance by měly být rozdělovány na základě kvality návrhů, Evropská komise by ovšem měla geografické rozdělení peněz monitorovat.
Investice a malé a střední podniky
Oproti původnímu návrhu Evropské komise zdůrazňuje postoj Rady i původní programy LIFE a EU4Health, které mají být součástí ECF, a klade důraz na pokračování podpory jejich aktivit.
Stejně tak Rada zdůrazňuje potřebu jasně komunikovat zamýšlenou podporu malým a středním podnikům v rámci pracovních programů ECF, trvá na jednotných pravidlech napříč Fondem a počítá i s využitím soukromých investic. Investice zůstávají důležitou součástí ECF, přičemž Rada navrhuje například koordinaci současného InvestEU s jeho budoucí podobou.
Co bude dál?
V současné době je tedy vyjednávací pozice Rady Evropské unie jasná. Evropský parlament by měl o své konečné pozici hlasovat na plenárním zasedání na začátku října a zahájení meziinstitucionálního jednání (trialogu) by mohlo proběhnout ještě před koncem roku 2026.
O celkovém rozpočtu, včetně přesného rozdělení finančních obálek k jednotlivým prioritám a nástrojům, by mohlo být jasno po říjnovém summitu Evropské rady. Rozpočet následně musí formálně potvrdit Evropský parlament i Rada Evropské unie.