Jak si vedou české instituce ve strategických partnerstvích vysokoškolského sektoru?

České instituce patřily v uplynulém období Erasmus+ v mezinárodním srovnání mezi aktivní realizátory strategických partnerství.

Díky programu Erasmus+ mají české vysokoškolské instituce kromě tzv. mobilit možnost se zapojit do strategických partnerství. Před dvěma týdny schvalovací komise schválila dalších 15 projektů strategických partnerství, proto přinášíme přehled o tom, jak se v programovém období 2014-2020 těmto projektům v České republice dařilo.  

Velký nárůst zájmu 

Jak potvrzuje Roman Klepetko, vedoucí oddělení vysokoškolských mobilit a projektů Domu zahraniční spulupráce: „Česká republika v posledních letech zažívá velký zájem o projekty strategických partnerství. Zatímco v roce 2014 jsme byli schopni podpořit 4 projekty, v roce 2020 jsme podpořili již 25 projektů z řádné výzvy a z mimořádné podzimní výzvy ještě dalších 15 projektů. Jak vidíte, nárůst je mnohonásobný, což nás samozřejmě těší, protože se ukazuje, že v rámci internacionalizace vysokoškolského prostředí mají projekty strategických partnerství své nezastupitelné místo.”   

Mezi pětici nejaktivnějších univerzit patří Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická v Praze.  

Mezinárodní srovnání 

Za celé programové období Erasmus+, tedy v letech 2014-2020, se české instituce zapojily celkem do 212 projektů, z nichž 59 projektů české instituce přímo koordinovaly. České instituce nejvíce spolupracovaly s polskými koordinátory (27 projektů), s německými (16 projektů), slovenskými (14 projektů) či s těmi španělskými (10 projektů). Na dalších místech, kde se ukazuje česká účast, se objevují projekty z Nizozemska, Spojeného království, Belgie a Turecka.  

Napříč celou Evropou se v letech 2014-2020 realizovalo celkem 1659 projektů strategických partnerství, přičemž ve výzvě 2020 se Česká republika ukázala jako pátá nejaktivnější po Polsku, Španělsku, Německu a Francii. 

Mimořádná podzimní výzva 

V reakci na pandemii koronaviru se Evropská komise rozhodla vyhlásit na podzim roku 2020 mimořádnou výzvu. Do výzvy se mohly přihlásit ty instituce, které chtěly finančně podpořit projekt v oblasti partnerství pro připravenost na digitální vzdělávání. Dům zahraniční spolupráce přijal 26 žádostí, ze kterých bylo 15 projektů schváleno k financování. Jak uzavírá Jan Slavíček, odborný referent programu Erasmus+: "Tyto projekty zaměřené na digitální vzdělávání začnou své projektové období v následujících měsících a věřím, že efektivně pomohou vysokým školám v současné situaci, kdy je kladen zvýšený důraz na online výuku a vzdělávání.”  

Strategická partnerství v kostce 

Strategická partnerství ve vysokoškolském sektoru jsou projekty, jejichž cílem je vytváření inovativních vzdělávacích výstupů, postupů a myšlenek a kde je důraz kladen na propagaci a šíření výsledků. Do takového partnerství musí vstoupit alespoň 3 organizace ze 3 programových zemí a délka trvání projektu jsou 2 až 3 roky. Do projektů se mohou zapojit nejen vysokoškolské instituce vlastnící ECHE, ale také podniky, výzkumné ústavy, knihovny, nemocnice či další vzdělávací instituce. Více o strategických partnerstvích včetně příkladů dobré praxe naleznete v nové brožurce Spolupráce univerzit napříč Evropou.