Jak si stojí Erasmus+ a Evropský sbor solidarity? Přečtěte si závěry studie Evropského parlamentu 

Erasmus+ Evropský sbor solidarity  CZELO

Realizaci obou programů hodnotí pozitivně, je potřeba snížit administrativní zátěž a zlepšit digitalizaci a fungování IT nástrojů.

Brusel

Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) začátkem září zveřejnil studie, které se věnují dosavadní implementaci programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Studie prezentují nejen závěry ohledně stavu implementace, úspěchů a problémů, s nimiž se programy potýkají, ale také doporučení, jak naplnit celý potenciál a cíle těchto dvou hlavních evropských programů v oblasti formálního a neformálního vzdělávání.

Erasmus+: úspěšný program s prostorem ke zlepšení v oblasti inkluze a digitalizace  

Celkově jsou účastníci průzkumu s počáteční fází realizace programu spokojeni a považují komunikační aktivity Komise i národních agentur za účinné. Komunikace ohledně výzev, stejně jako jejich cílů a záměrů byly podle respondentů jasné a srozumitelné. Jako hlavní zjištění studie uvádí:

  • Rozpočet na období 2021-2022 byl vyčerpán téměř na 100 %, a to i přes zpožděné spuštění programu a nutnost přizpůsobit se prostředí po pandemii COVID-19 a kontextu války na Ukrajině.   

  • 70 % schválených projektů je na cestě k dosažení svých cílů. To znamená, že značný počet úspěšných žadatelů musí vyvinout větší úsilí, aby své projekty dokončili.   

  • Procesy podávání žádostí o granty se ve srovnání s předchozím programem zlepšily, ale velký počet národních agentur a dalších stakeholderů se přesto domnívá, že udělování grantů trvá příliš dlouho.   

  • V oblasti inkluze a diverzity bylo dosaženo pokroku, ale podle dotazovaných stále existuje řada finančních a administrativních překážek pro jednotlivce a organizace, od zpoždění plateb až po příliš složitý jazyk v dokumentaci.  

  • Pozitivními aspekty, které přispívají k účinnosti programu Erasmus+, jsou jasnost výzev a jejich cílů a komunikace ze strany Komise a národních agentur. Největšími negativy jsou uživatelsky nepřívětivé formuláře návrhů projektů a IT systémy.  

  • Hlavními přínosy účasti v programu Erasmus+ jsou zvýšení mobility v oblasti neformálního a informálního učení, podpora účasti mladých lidí na demokratických procesech a občanské angažovanosti, podpora inkluze a rozmanitosti.  

  • Dotazovaní, včetně národních agentur, byli nespokojeni s IT systémem Evropské komise, co se týče podávání žádostí o granty, reportování a implementačních nástrojů.

Studie proto mimo jiné doporučuje posílit koordinaci národních agentur s Evropskou komisí s cílem zajistit lepší společné chápání pravidel programu Erasmus+, pokračovat ve zjednodušování programu, včetně složitosti jazyka, vyřešit problémy spojené s IT nástroji Evropské komise, nadále podporovat inkluzi nebo lépe respektovat a plánovat termíny zveřejnění výsledků a vyplácení grantů.

Evropský sbor solidarity: program splňuje své cíle, avšak s omezeným rozpočtem

Co se týče Evropského sboru solidarity, jedná se o relativně nový program, který byl implementován ve třech fázích: pilotní fáze byla zahájena v roce 2016 a v současnosti probíhá třetí fáze (od r. 2021 do r. 2027). Studie v závěrech uvádí, že program naplňuje své cíle, avšak je zapotřebí dalšího rozšiřování povědomí o programu jak na národní, tak evropské úrovni a zvýšení rozpočtu, neboť ten stávající neumožňuje zapojení nových organizací a jednotlivců do programu. Problematické jsou také IT nástroje, jelikož se dotazovaní potýkají s častými systémovými chybami. Jako hlavní zjištění studie uvádí následující body:

  • Přestože realizace programu začala až koncem roku 2021 z důvodu opožděného přijetí právního základu programu v květnu 2021, dotazovaní vnímají zahájení programu jako účinné.  

  • Dotazovaní se domnívají, že administrativní požadavky se zvýšily od doby, kdy byl Evropský sbor solidarity (ESC) oddělen od programu Erasmus+. To zvýšilo administrativní zátěž pro zaměstnance jak národních agentur, tak organizací zapojených do projektů ESC.  

  • Zatímco zvýšení paušálních částek je vnímáno jako pozitivní vývoj, rozpočtová omezení přetrvávají, zejména s ohledem na zvýšení životních nákladů a vysokou inflaci v celé EU.  

  • Dotazovaní zdůraznili, že opatření v oblasti inkluze nejsou systematicky součástí všech projektů, a proto je třeba přehodnotit jejich koncepci. Bylo navrženo, aby se dobrá praxe ohledně opatření pro inkluzi v jednotlivých projektech lépe propagovala na evropské a národní úrovni.  

  • Zahrnutí priority související se Zelenou dohodou pro Evropu do cílů a priorit programu ESC a jeho projektů je vnímáno velmi pozitivně.  

Z těchto důvodů studie mimo jiné doporučuje navýšit viditelnost a značku programu, zajistit dostatečný rozpočet, snížit administrativní zátěž (aby se program lépe přizpůsobil cílovým skupinám), pokračovat v posilování inkluzivních opatření (včetně rozšíření současného věkového omezení 18-30 let) či zlepšit IT nástroje a fungování online platformy.   

Obě studie si můžete v plném rozsahu přečíst na stránkách Evropského parlamentu.