Jak postupuje digitalizace v Evropě a v Česku? V čem zaostáváme za průměrem EU a v čem se nám daří?
Komise zveřejnila první zprávu ke stavu Digitální dekády, včetně podpory digitálních dovedností či digitalizace podniků.
Evropská komise zveřejnila první zprávu o implementaci programu Digitální dekáda. Zpráva popisuje dosavadní pokrok v dosahování digitální transformace v Evropě a hodnotí míru naplnění nastavených cílů ve čtyřech hlavních oblastech: digitální dovednosti, digitální infrastruktura, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb. Vyzývá tak členské státy k pokračujícímu řešení problémových oblastí, ke zrychlené digitalizaci Evropy a k většímu úsilí směrem k dosažení plánovaných cílů do roku 2030.
Zpráva se soustředí na celkové zhodnocení v rámci EU, ale také na konkrétní stav a doporučení pro každou z členských zemí. Doporučení obsažená ve zprávě budou základem pro další diskuzi a spolupráci mezi Komisí a členskými státy, včetně spolupráce v rámci tzv. rozsáhlých projektů pro více zemí (multi-country projects).
Pokrok v oblasti digitálních dovedností
Cílem Digitální dekády je do roku 2030 dosáhnout hranice 80 % občanů EU (ve věku 16-74 let), kteří budou mít alespoň základní digitální dovednosti a dosáhnout počtu alespoň 20 mil. IT specialistů v Evropě.
Z aktuálních trendů vyplývá, že pokud nenastane zásadní změna v přístupu k digitálním dovednostem, dosáhne Evropa v roce 2030 pouze na hranici 59 % občanů se základními digitálními dovednostmi (aktuální stav je 54 %). Co se týče IT specialistů, v roce 2022 jich bylo něco přes 9 mil. a pokud se nezrychlí jejich proškolování, v roce 2030 jich bude v Evropě pouze okolo 12 mil. Tento cíl souvisí také s rovností mezi pohlavími – v roce 2022 bylo pouze 19% zastoupení žen v této oblasti.
Členské státy jsou proto vyzývány k prioritizaci investic do kvalitního digitálního vzdělávání od raného věku, včetně podpory dívek ve STEM oborech, a k podpoře školení a kurzů k rozvoji digitálních dovedností pro všechny bez ohledu na věk. Členské státy EU podporuje například iniciativami v rámci Akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–2027 či spuštěním Akademie kybernetických dovedností. Nechybí ani finanční podpora z programů jako jsou strukturální fondy, Digitální Evropa, Horizont Evropa či Erasmus+.
Pokrok v oblasti digitalizace podniků
V oblasti digitalizace podniků si Digitální dekáda klade za cíl pokořit hranici 90 % malých a středních podniků, které dosáhnou alespoň základní úrovně digitalizace (formou využívání digitálních technologií jako například online obchodování či využití sociálních sítí) a také 75 % podniků, které budou využívat nástroje jako je umělá inteligence (AI), cloud či velká data (big data).
V roce 2022 dosáhlo základní úrovně digitalizace pouze 69 % malých a středních evropských podniků a pouze 8 % využívalo AI. Pokud i v této oblasti nedojde k urychlení vývoje, z aktuální situace vyplývá, že v roce 2030 bude jen 66 % podniků využívat cloudové služby, 34 % velká data a 20 % AI. Členské státy by proto měly zvyšovat povědomí o možnostech a výhodách digitalizace a, ve spolupráci s Komisí, také podporovat Evropské digitální inovační huby, které nabízí na míru vytvořenou individualizovanou podporu podnikům v procesu jejich digitalizace.
Na úrovni EU je jedním z hlavních nástrojů podpory podniků program Digitální Evropa, který předpokládá rozdělení až 7,5 miliard eur na projekty v této oblasti. Zároveň 19 % z částky v rámci Nástroje pro oživení a odolnost určené na digitální transformaci je vyhrazeno specificky na podporu digitalizace podniků. Důležitým indikátorem v oblasti inovací, nových produktů a služeb jsou také start-upy označované jako tzv. „unicorns“, které Komise sleduje jako indikátor pokroku v oblasti inovací a jejichž počet v Evropě by chtěla do roku 2030 zdvojnásobit.
Další klíčové závěry zprávy
Kromě výše zmíněného se zpráva věnuje také dalším tématům. Nechybí mezi nimi mezinárodní partnerství za účelem podpory digitalizace a podpory evropských hodnot (např. v souvislosti s uzavřeným partnerstvím mezi EU a Japonskem či Singapurem) či podpora digitální infrastruktury a zajištění bezpečného připojení a podpory 5G sítí. Nejen prostřednictvím Evropského aktu o čipech chce EU podpořit produkci špičkových polovodičů tak, aby se Evropa z 20 % podílela na světové produkci. V neposlední řadě se pak zpráva věnuje oblastem digitalizace veřejné správy, udržitelnosti v oblasti digitalizace či hodnotám a principům online společnosti.
A jak je na tom Česko?
Kromě zhodnocení na Evropské úrovni se zpráva dívá také na každý ze členských států a uvádí dosažené úspěchy i doporučení v jednotlivých oblastech. O Česku zpráva v úvodu hovoří jako o zemi s velkým nevyužitým digitálním potenciálem, co se týče dalšího přispění k dosažení cílů Digitální dekády. Komise vyzdvihuje účast Česka v několika zmiňovaných tzv. projektech více zemí, jeho ambici stát se klíčovým hráčem v oblasti špičkových technologií jako je kvantum či mikročipy a také důraz na podporu základních i pokročilých digitálních dovedností. Na druhé straně zpráva uvádí, že je potřeba více podpořit digitalizaci podniků, najímání IT specialistů a rozvoj vysokokapacitních sítí, především ve venkovských oblastech.
V Česku je aktuálně 60 % populace s alespoň základními digitálními dovednostmi, zde se tedy pohybujeme nad aktuálním evropským průměrem (54 %). IT specialisté však tvoří pouze 4,5 % celkové pracovní síly (a pouze 11 % z nich jsou ženy), což je naopak pod evropským průměrem – v případě žen v oblasti IT se dokonce jedná o nejnižší procento v rámci celé EU. Česko by proto mělo pokračovat v podpoře získávání digitálních dovedností (včetně podpory získávání nových dovedností a rozšiřování dovedností pracovní síly), zejména urychlit přípravu IT specialistů a také se zaměřit na oblast kyberbezpečnosti.
V roce 2022 bylo v Česku 68 % podniků s alespoň základní úrovní digitalizace, což je téměř stejné procento jako evropský průměr (69 %), avšak v jednotlivých ukazatelích jako je využití AI, cloudu a velkých dat se Česko pohybuje poměrně výrazně pod průměrem. Například v roce 2020 pouze 9 % malých a středních podniků využívalo velká data (průměr EU 14 %) a v roce 2021 jen 40 % podniků používalo cloudové služby a jen 5 % AI. Na druhou stranu zpráva vyzdvihuje, že již nyní existuje mnoho iniciativ, které digitalizaci podniků podporují, včetně zaměření na start-upy. V Česku jsou také aktuálně 4 tzv. „unicorns“. Přesto by se Česko, podle zprávy, mělo zaměřit především na podporu přístupu podniků k vyspělým technologiím, zvyšování dovedností jejich zaměstnanců a obecné zvyšování povědomí o výhodách digitalizace.
Celkově Česko alokovalo 22 % ze svého Národního plánu obnovy na digitalizaci, z čehož velká část přispěje právě k dosažení cílů Digitální dekády. Velká část investic směřuje do podpory digitalizace podniků. Česko také aktivně podporuje digitální dovednosti ve školách, například prostřednictvím aktualizovaných Rámcových vzdělávacích programů v oblasti informatiky a ICT či investicemi do digitálního vybavení škol.
Další kroky
Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, zpráva obsahuje doporučení k dalším krokům, zejména v oblastech, kde dosažený pokrok prozatím není dostatečný. Členské státy budou nyní připravovat své aktivity, kterými chtějí naplánovaných cílů Digitální dekády dosáhnout (národní plány či harmonogramy by měly být zveřejněny do 9. října). Komise a členské státy budou také pokračovat v diskuzi o zveřejněných závěrech a jejich dopadu.
Více informací si můžete přečíst v tiskové zprávě EK, v doprovodných otázkách a odpovědích, ve zveřejněném factsheetu či ve zprávě samotné.