I jediná cesta do zahraničí může člověku změnit život

Zkušená učitelka Kateřina Pernicová sdílí, jak ji první zahraniční pobyt posunul nejen v kariéře, ale i v osobním životě.

Zástupkyně ředitele Gymnázia Rájec-Jestřebí a učitelka angličtiny, španělštiny, matematiky a chemie, se před několika lety poprvé vydala na zahraniční pobyt. Tato zkušenost ji přiměla vystoupit ze své komfortní zóny a od té doby se stala aktivní propagátorkou mezinárodních vzdělávacích programů. Jak tuto cestu vnímá zpětně, jak ovlivnila její profesní i osobní život a co by vzkázala dalším pedagogům, kteří váhají s podobným krokem? O tom všem si s ní povídala Lucie Kalivodová z Domu zahraniční spolupráce (DZS). Text si budete moct přečíst i v březnovém Učitelském měsíčníku.

Proč jste se zapojila do programu Erasmus+?

Můj příběh začal v roce 2008, kdy se naše škola zúčastnila týdenního pobytu ve Finsku zaměřeného na jejich vzdělávací systém, který byl v té době velice uznávaný. Program, díky kterému jsem měla možnost vyjet, tehdy ještě nebyl Erasmus+, ale byl součástí programu Comenius.

Díky znalosti angličtiny jsem byla vyslána jako zástupkyně školy. Byla to velká výzva – poprvé jsem letěla sama letadlem, účastnila se mezinárodního setkání a komunikovala s kolegy z Evropy.

I když to bylo náročné, uvědomila jsem si, jak jediná cesta může být zásadní životní zkušeností, která otevírá dveře k novým příležitostem. A jak důležité je nebát se vystoupit ze své komfortní zóny. Navázané kontakty nám umožnily realizovat další projekty s evropskými školami a otevřely nové možnosti.

S jakými překážkami jste se během zapojení do programu Erasmus+ setkala a jak jste je s kolegy překonali?

Jednou z překážek byla jazyková bariéra některých kolegů a neochota opustit běžnou rutinu a zapojit se do mezinárodních projektů. Pomohlo však, že v rámci akreditace Erasmus mohli učitelé absolvovat jazykové kurzy, kde získali sebevědomí i motivaci.

Další překážkou byla občasná nespolehlivost zahraničních partnerů a náročnost zapracovat priority programu, jako jsou multikulturalismus, environmentální otázky, demokratické procesy nebo digitální technologie, do projektů, což bývá náročné.

Tyto výzvy se však dají zvládnout s podporou ředitele školy a týmu, který sdílí nadšení a chuť přinést žákům hodnotné zážitky. Klíčová je právě vize vedení, že mezinárodní spolupráce je součástí identity školy. Pak vynaložené úsilí dává smysl.

Jakou podporu jste dostali od DZS?

Tu nejlepší. DZS vždy rychle reaguje na dotazy a pořádá kvalitní semináře a webináře. Jsou skvělým partnerem a jejich trpělivost i profesionalita jsou mimořádné. Na školeních se často opakují dotazy od začátečníků, ale je vidět, jak DZS neustále zdokonaluje své postupy. Systém se mění, ale přibývají zkušenosti, což se odráží v jejich práci. Upřímně řečeno, kolegové z jiných zemí svou národní agenturu nechválí tak často, jako my chválíme DZS.

Můžete nám popsat, jakou aktivitu jste s žáky absolvovala?

V rámci projektů Erasmus+ se žáci účastnili studijních, kulturních a sportovních aktivit zaměřených na komunikační dovednosti a interkulturní spolupráci. Mobilit jsme realizovali mnoho, od krátkodobých po dlouhodobé, v různých zemích s rozmanitými partnery.

Jaké pokroky jste u žáků po účasti na mezinárodních výjezdech zaznamenala? Pozorujete změny v jejich přístupu ke vzdělávání, komunikačních schopnostech nebo jazykových dovednostech?

Program Erasmus+ zásadně přispívá k rozvoji našich žáků. Po návratu ze Španělska v listopadu 2024 zmiňovali zlepšení španělštiny díky každodennímu kontaktu s rodilými mluvčími, což vedlo k větší plynulosti a jistotě v jazyce. Pobyt v hostitelských rodinách a účast při výuce přinesly nejen praktické jazykové dovednosti, ale i hlubší porozumění kultuře, historii a životnímu stylu. Zatímco v hodinách „doma“ se žák učí jazyk teoreticky, ve Španělsku ho zažívali „naživo“, což je nesrovnatelný zážitek.

Zahraniční pobyt posiluje také jejich samostatnost, sebevědomí a schopnost řešit výzvy, jako je orientace ve městě nebo komunikace v cizím jazyce. Žáci získávají nové přátele a učí se respektu k odlišným kulturám. Tato zkušenost obohacuje jejich perspektivu a připravuje je na budoucí profesní život, kde odvaha a adaptabilita budou velkou výhodou.

Jaký přínos má účast v programu Erasmus+ pro učitele? Ovlivnilo to nějak vaši výuku nebo profesní rozvoj?

Na první pohled se může zdát, že účast v programu přináší učitelům hlavně náročné povinnosti v podobě organizace, odpovědnosti za žáky či administrativě. Ve skutečnosti však Erasmus+ nabízí řadu přínosů. Výjezdy umožňují učitelům lépe poznat své žáky, inspirovat je k cestování a objevování jiných kultur a přinášet do výuky praktické zkušenosti z reálného světa.

Pro mě osobně účast znamenala rozšíření komunikačních dovedností, například v aktivním naslouchání či vedení diskuse. Nejsem učitel, který jen odvykládá hodinu. Chci, aby žáci budovali sebeúctu a schopnost se vhodně vyjádřit, když se jim něco nelíbí. Chci jim pomoci rozšiřovat vztahové sítě a naučit je vycházet s různými lidmi, posilovat toleranci a solidaritu. Učím je také objektivní sebereflexi.

Erasmus+ je také skvělým nástrojem prevence proti vyhoření. Každý výjezd přináší nové podněty a motivaci, což je pro dlouhodobé profesní nasazení klíčové. Takto zkušený a otevřený učitel je pak cenným přínosem pro každou školu.

Jaké dovednosti, které si žáci osvojují během mezinárodních projektů považujete za nejdůležitější pro jejich budoucí uplatnění?

Sebedůvěra a schopnost spolupracovat v různorodém týmu jsou klíčové. V dnešní společnosti je nezbytné efektivně komunikovat s lidmi z různých kulturních prostředí. Žáci se také učí týmové práci, kritickému myšlení a řešení problémů – dovednostem, které jsou na pracovním trhu vysoce ceněné. Neméně významný je přínos v podobě zdokonalování cizích jazyků. To pak otevírá dveře k dalším příležitostem.

Plánujete se v budoucnu zapojit do dalších programů nebo projektů mezinárodního vzdělávání? Pokud ano, jakým směrem byste se chtěli vydat?

Rozhodně ano. Mezinárodní spolupráce je dlouhodobou součástí naší školy a chceme v ní nejen pokračovat, ale také ji dále rozvíjet. Pro rozvoj Gymnázia Rájec-Jestřebí se plánujeme inspirovat v zahraničí a zaměřit se na aktuální potřeby měnící se společnosti.

Naším cílem není pouze přinést zážitky žákům, ale také objevovat nové vyučovací přístupy a předměty, které by mohly obohatit obsah i strukturu výuky. Do budoucna bychom rádi využili možnosti rozšířit spolupráci i mimo Evropu, například na školy v Asii či Latinské Americe, což by přineslo nové perspektivy nejen nám, ale i našim partnerům.

Co byste doporučila jiným školám a učitelům, kteří zvažují zapojení do programu Erasmus+, ale mají obavy?

Doporučila bych jim zamyslet se, pro koho to chtějí dělat. Pokud jim na jejich žácích záleží, není důvod váhat – stačí si vyhrnout rukávy a pustit se do toho. Začátky mohou být náročnější, ale DZS vždy nabídne pomocnou ruku. S motivací může program Erasmus+ změnit nejen váš profesní, ale i osobní život. Přinese inspiraci, nové metody, cenné kontakty a hlavně příležitosti, které by žáci jinak neměli.