Erasmus Mundus oslavil 20 let v Bruselu

Narozeninová konference se věnovala jak dosavadnímu dopadu, tak výhledům do budoucna.

Ve dnech 27. a 28. května zástupci Evropské komise, agentury EACEA, národních agentur, zapojených konsorcií včetně českých vysokých škol (Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoká škola chemicko-technologická) i studentů a absolventů společně oslavili 20 let akce Erasmus Mundus. Narozeninové konference se zúčastnilo více než 350 lidí prezenčně a 500 online, došlo i na narozeninový dort a sfouknutí 20 svíček. 

Dosavadní dopad projektů Erasmus Mundus 

Diskuze během prvního dne se věnovaly dosavadním úspěchům této akce a jejímu dopadu na jednotlivce, zapojené instituce i celý vysokoškolský systém jak na národní, tak evropské úrovni.  

Den zahájila eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Iliana Ivanovová, která vyzdvihla, že Erasmus Mundus změnil život 50 000 studentům ze 179 zemí, podpořil inovace ve vysokoškolském vzdělávání a jeho mezinárodní rozměr. Také zdůraznila, že Erasmus Mundus je vysoce navázán i na aliance Evropských univerzit a nedávno vydaný Vysokoškolský balíček Evropské komise, který představuje tzv. Evropský diplom. Pia Ahrenhilde Hanen z GŘ EAC poté ve svém proslovu zdůraznila, že Erasmus Mundus je prvním programem, který měl globální rozměr v rámci Erasmu+. Uvedla také, že za uplynulých 20 let více než 600 VŠ institucí realizovalo přes 580 projektů a 35 000 studentů získalo stipendium na studium v Evropě. 

Konference vyhradila prostor nejen VŠ institucím zapojeným do projektů Erasmus Mundus, ale i studentům a absolventům programů. Mezi úvodními slovy tak zazněl i proslov absolventky, která sdílela svůj první dojem, když objevila Erasmus Mundus: „Ze začátku to znělo jako podvod. Všechno bylo hrazené, stipendium pokrývalo cestování…“ Nebyl to podvod, a studentka se zrakovým postižením úspěšně vystudovala mezinárodní program ve více zemích. Ne však bez překážek. Apelovala proto na konsorcia realizující Erasmus Mundus, aby navázala partnerství s organizacemi zaměřenými na pomoc lidem s postižením za účelem lepší podpory a zajištění inkluzivního přístupu pro všechny. 

Z řad zástupců vysokých škol zapojených do projektů Erasmus Mundus vystoupila mimo jiné rektorka univerzity v Barceloně. Ta podtrhla, že pokud se mají aliance Evropských univerzit stát modelem pro budoucí univerzitní spolupráci, nesmíme zapomenout, že staví na dvacetiletých zkušenostech a tvrdé práci akce Erasmus Mundus. Uvedla také, že projekty Erasmus Mundus stojí na vzájemné důvěře v různé metody výuky a profesory, jejíž vybudování není jednoduché. Oříškem je i harmonizace různých konzervativních kultur a zvyklostí. Měnící se a rostoucí komplexnější potřeby evropských studentů pak vyžadují dynamičtější a flexibilnější vzdělávací nabídku ze strany univerzit.  

Během prvního dne také zástupci asociace ACA představili novou publikaci mapující dopad akce Erasmus Mundus na instituce, jednotlivce i systémy. Publikace je výsledkem výzkumu založeného na datech agentury EACEA, dvou rozsáhlých dotazníků a konzultací s více než 165 experty a analyzuje 4 rozdílné období financování. Hlavními závěry studie je, že Erasmus Mundus má dopad na situaci na národní úrovni, v mnoha případech přinesl legislativní změny (např. ohledně školného a jazykových požadavků) a byl impulzem pro implementaci nástrojů Boloňského procesu. Projekty Erasmus Mundus byly také brány v potaz při návrhu Evropského diplomu, a přispívají k propagaci Evropy jako atraktivní studijní destinace. Co se týče institucionálního dopadu na zapojené univerzity, studie konstatuje pozitivní vnímání dopadu projektů Erasmus Mundus na mezinárodní spolupráci vysokých škol, učení a výuku a administrativní procesy. 

V navazujících panelech se poté diskutovalo o unikátnosti konceptu Erasmus Mundus, který je bottom-up iniciativou, což je součástí jeho úspěchu. Diskutující vyzdvihli i to, že podporuje zejména studenty, a VŠ instituce nezískávají velké financování, ale jsou přesto velmi motivované. V diskuzích zazníval často dopad Erasmus Mundus na instituce v oblasti inovativního učení a internacionalizaci vzdělávací nabídky včetně interdisciplinárního přístupu. Univerzity také vyzdvihovaly pozitivní dopad Erasmus Mundus na reputaci VŠ. Univerzita v Padově například pozoruje, že jí Erasmus Mundus programy navýšily pozici v žebříčku QS.  

Diskutovalo se i o zapojení studentů a zaměstnavatelů do tvorby kurikula a hodnocení, což umožňuje i lépe definovat dovednosti potřebné pro trh práce. Dalším velkým tématem pak byla akreditace společných programů a víza. Ohledně akreditace se diskutující shodli, že tzv. Evropský přístup umožňující jednu akreditaci napříč zeměmi byl schválen v roce 2015, avšak pouze polovina členských států ho umožňuje, což je třeba změnit. Debata pokryla také udržitelnost programů po neobnovení finanční podpory ze strany Evropské komise. Několik zástupců takových programů uvedlo, že udržitelnost pro ně nebyla problém. Akademická nabídka i zapojení vyučujících zůstaly i po ukončení grantu stejné, a to hlavně díky absolventům programu, kteří přispívají k jeho viditelnosti. Podotkli také, že mnoho studentů je ochotno za Erasmus Mundus platit a univerzity tak mohou využít této značky, aby zajistily dostatečné financování. 

Možný vývoj do budoucna 

Druhý den se konference věnovala budoucnosti akce a možnému vývoji v novém programovém období 2028-2035 včetně možnosti rozšíření na bakalářskou úroveň, zakomponování hybridní nebo virtuální mobility či posílení evropské nebo globální dimenze.  

Co se týče dilema „evropský versus globální“ rozměr Erasmus Mundus, účastníci konference se shodli, že je třeba posílit oba rozměry. Posílení globální dimenze je přínosné zejména pro zapojení mimoevropských univerzit a prohloubení globálních partnerství evropských VŠ institucí. Je proto zapotřebí naplno využívat potenciálu studentských influencerů, digitálních nástrojů a médií, stejně jako místních Erasmus Student Network (ESN) na univerzitách. Je zapotřebí cílit jak na studenty mimo Evropu, tak studenty na evropských vysokých školách, neboť ti mají o programech Erasmus Mundus menší povědomí. 

Na otázku, zda by se Erasmus Mundus měl otevřít i studentům na bakalářské či PhD úrovni, zejména zástupci vysokých škol reagovali rezervovaně. Hlavním důvodem je, že studenti v bakalářských programech jsou méně vyspělí, častěji mění zaměření nebo univerzitu. Bylo by to komplikované i administrativně z hlediska citelně většího počtu přihlášek i uznávání středoškolských kvalifikací z mimoevropských zemí. Co se týče PhD studentů, společné PhD programy již financuje akce Marie Sklodowska-Curie v rámci výzkumného komunitárního programu Horizont Evropa, tudíž není logické zdvojovat financování na této úrovni. Závěrem diskuzí bylo, že magisterská úroveň má zůstat základním kamenem akce Erasmus Mundus.  

Ohledně možnosti zavedení povinné podmínky společného diplomu (tzv. joint degree) pro získání grantu Erasmus Mundus, se účastníci shodli, že nejprve je nutné odstranit národní legislativní bariéry v některých zemích. V této souvislosti účastníci navázali na iniciativu Evropského diplomu a zdůraznili, že Erasmus Mundus by neměl být v budoucnu navázán pouze na aliance Evropských univerzit. Uznali však, že nyní je vhodná doba na experimentování v této oblasti a Erasmus Mundus je dobrou platformou pro testování Evropského diplomu, neboť většina programů splňuje navržená kritéria. 

Posledním diskutovaným tématem vzhledem k výhledům do budoucna a možným adaptacím programu byly požadavky na fyzickou mobilitu a případné zavedení kombinované a virtuální mobility. V tomto ohledu panovala shoda, že fyzická mobilita je v programu Erasmus Mundus velmi důležitá a nelze ji nahradit jinými formáty. Kombinované nebo virtuální mobility však mohou fyzickou mobilitu doplňovat například ve formě kurzů navíc. Ani navýšení počtu povinných mobilit ze současných dvou období není vítáno, neboť by to přineslo komplikace pro studenty ohledně ubytování a víz. 

Co se týče modelu financování, účastníci vyhodnotili současný model jako uspokojivý a nevznesli podněty na jeho změnu. Zazněl nicméně návrh, aby byla destinace mobility studenta brána v potaz, neboť jednotná výše stipendia nehledě na kupní sílu země a životní náklady není efektivní.  

Na závěr konference bylo sfouknuto 20 svíček na narozeninovém dortu. Nezbývá, než akci Erasmus Mundus popřát všechno nejlepší do nadcházejících let. 

Program konference a záznam z prvního dne naleznete na webu Erasmus Mundus komunity.