Co přinesl druhý Evropský summit pro vzdělávání a inovace?

Pro podporu inovací a konkurenceschopnosti EU je nutná spolupráce univerzit, škol a podniků.

V úterý 27. června proběhl již druhý Evropský summit pro vzdělávání a inovace. Summit umožnil setkání širší vzdělávací, výzkumné a inovační komunity a jeho diskuse a workshopy se zaměřily na podporu vzájemné spolupráce, podnikatelství a kultury založené na inovacích na všech úrovních vzdělávání. Ve svém úvodním příspěvku místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas zdůraznil důležitost spolupráce mezi školami, univerzitami a podniky za účelem podpory rozvoje inovací, které jsou v současném rychle se měnícím světě zásadní. Inovace jsou stěžejním prvkem rozvoje dovedností, především za účelem dosažení digitální a ekologické transformace a vyřešení nesouladu dovedností poskytovaných ve vzdělávacích systémech a těch, které vyžaduje trh práce. Schinas také poukázal na to, že nesmíme zapomínat na inkluzivní přístup a zajistit, aby všichni občané, bez rozdílu věku, pohlaví či místa bydliště, měli přístup ke stejným možnostem pro svůj další osobní a profesní rozvoj.

Úzká spolupráce vzdělávání a inovací jako cesta k rozvoji nejen deep-tech dovedností

Během summitu proběhly tři panelové diskuze, ve kterých experti z oblasti vzdělávání i inovací diskutovali o aktuálních tématech. V první debatě (Education and Innovation: drivers for skills development) vystoupili zástupci tvůrců politik, univerzit a podniků. Diskutovali o posunu a novinkách od loňského a zároveň prvního summitu a o důležitosti mezinárodní spolupráce při podpoře spolupráce vzdělávání a inovací. Diskuze se také věnovala aliancím Evropských univerzit či Evropské síti inovativních univerzit. Obě tyto iniciativy se mimo jiné soustředí na pilotování nových inovativních přístupů k výuce a na podporu spolupráce s podniky a světem inovací. Jako příklad dobré praxe byla představena například společnost ASIF Ventures, která je financována dvěma Amsterdamskými univerzitami a zaměřuje se na podporu studentských start-upů.

Druhý panel (Higher education and Innovation actors join forces) mimo jiné představil existující či nově vzniklé iniciativy, v jejichž rámci již vysokoškolské instituce a podniky spolupracují. Hosté také debatovali o tom, co tato spolupráce přináší a proč je důležitá pro podporu rozvoje dovedností všech občanů, především v oblasti přenášení teoretických dovedností do praxe. Diskutovalo se například o tzv. Coalition of the Willing. Toto dobrovolné sdružení vzniklo v roce 2022 kolem zastřešujících organizací, které se podílely na konzultacích Nové evropské inovační agendy a stojí na myšlence, že Evropa potřebuje širší spolupráci všech stakeholderů v oblasti inovací a vysokoškolského sektoru, aby byly cíle agendy naplněny. Jako jeden z výsledků této spolupráce byl představen společný plán spolupráce některých Evropských univerzit a členů výše zmíněného sdružení (Joint roadmap of European Universities Alliances and Innovators). Tento plán stojí na vzájemné dobrovolné spolupráci v 7 oblastech, mezi něž patří například inkubátory, udržitelnost, digitalizace či inkluze a diverzita.

Poslední ze tří diskuzí se soustředila na rozvoj deep-tech dovedností a iniciativu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) Deep Tech Talent Initiative (Deep Tech Talent Initiative: Deep Tech skills for Europe). Tato iniciativa si klade za cíl proškolit alespoň milion občanů v deep-tech dovednostech do roku 2025, přičemž v tuto chvíli se doposud zapojené organizace zavázaly k proškolení více než 620 tisíc lidí. Během diskuze byla, podobně jako v předchozích panelech, zmíněna potřeba otevření akademického prostředí společnosti a propojení s praxí. Zdůrazněna byla také nutnost přilákat více lidí k deep-tech oborům, ať už se jedná o studenty, či o dospělé lidi na trhu práce, kteří mohou touto cestou získat nové dovednosti a lépe se uplatnit na budoucím trhu práce. Jednou z cest, jak nejen mladé lidi motivovat ke kariéře v této oblasti je například ukázat jim, jak tyto technologie mohou pomoci vyřešit reálné aktuální problémy, kterým jako společnost čelíme a ukázat jim, že každý z nás může k této změně přispět. V rámci debaty nechybělo ani zamyšlení nad tím, co vše se pod pojmem „deep-tech“ obory skrývá či uvědomění si, že pro tyto obory nejsou důležité pouze technické dovednosti, ale také měkké dovednosti jako kreativita, flexibilita, empatie či etika.

Co konkrétně spolupráce s oblastí inovací přináší?

Kromě panelových diskuzí bylo součástí summitu také pět paralelních workshopů, které se soustředily na konkrétní témata a oblasti spolupráce vzdělávacích systémů na všech úrovních a širšího prostředí výzkumu a inovací. Workshop „University & Business cooperation“ přinesl debatu o roli univerzit a podniků ve spojení s nižšími stupni vzdělávání a roli regionálních a národních strategií na podporu této spolupráce. V rámci workshopu „Women and girls participation in digital economy“ hosté diskutovali o překážkách, které ženám a dívkám komplikují zapojení do těchto oborů a navrhovali řešení, jak je můžeme podpořit.

V kontextu ekologické transformace nechyběl ani workshop „School education for climate“, jenž kladl důraz mimo jiné na vzdělávání učitelů v této oblasti, na multidisciplinární přístup k tématu a na spolupráci v rámci komunity, tedy zapojení nejen škol, učitelů a žáků, ale také rodičů a širší komunity obcí a měst. Inovace a posun v kvalitě vzdělávání vždy vyžadují (nejen) finanční prostředky, proto se další z workshopů věnoval využívání zdrojů na podporu inovací a podnikavosti („What it takes to develop Innovation and entrepreneurship in HEIs“), přičemž debatující zmínili možnosti na evropské úrovni (Erasmus+, iniciativy v rámci EIT). Kromě finančních zdrojů se diskutovalo také o nutnosti vytvořit správné prostředí, které bude motivovat a podporovat všechny zapojené aktéry a umožní experimentovat v zavádění inovací. Poslední z workshopů si vzal za své téma kariér výzkumných pracovníků za účelem podpory inovací („Researchers‘ careers: empowering researchers for Innovation“). Jedním z jeho témat byla podpora flexibility a možnosti změn kariér mezi akademickou sférou a soukromým sektorem. Diskutující se shodli, že je potřeba více podporovat tyto přesuny a netradiční kariéry výzkumníků, aby došlo k bližšímu propojení teorie a praxe.

Výhled do budoucna

Celým summitem prostupovala myšlenka posilování vzájemné důvěry a kultury spolupráce mezi všemi zapojenými aktéry, ať už se jedná o školy, zřizovatele, univerzity, podniky či další organizace, a také myšlenka nebát se experimentovat, zkoušet nové věci a zůstat otevřený různým možnostem a spolupráci v rámci (i mimo) EU. Summit ukázal, že Evropa je na dobré cestě, ale že je třeba v nastavené spolupráci pokračovat. Jen tak bude dosaženo cílů, které byly stanoveny ve strategických dokumentech za účelem podpory konkurenceschopnosti Evropy na globální úrovni a vyřešení aktuálních společenských problémů.

Na webu Evropského prostoru vzdělávání jsou k dispozici nahrávky ze všech částí summitu. V nejbližší době také Evropská komise chystá shrnutí hlavních bodů a výsledků, které summit přinesl.