Balíček opatření pro technologickou suverenitu má za cíl posílit digitální autonomii a odolnost Evropy

Evropská komise představila balíček technologické suverenity k posílení oblasti polovodičů, AI, cloudu a open source.

Navržený balíček technologické suverenity má posílit digitální autonomii Evropy v oblasti polovodičů, umělé inteligence (AI), cloudových služeb a otevřeného zdrojového kódu (open source). Evropská unie si uvědomuje, že její závislost na mimoevropských dodavatelích v klíčových digitálních technologiích už není jen otázkou trhu. EU chce být technologicky suverénnější, ale zároveň nechce uzavřít svůj trh ani přerušit spolupráci s podobně smýšlejícími partnery. Snaží se tak nejen regulovat digitální prostor, ale také posílit vlastní infrastrukturu, technologické kapacity a kontrolu nad technologiemi, na nichž stojí ekonomika, veřejné služby i bezpečnost. Pokud tyto části digitální ekonomiky zůstanou mimo Evropu, představuje to nejen ekonomickou výzvu, ale i strategické a bezpečnostní riziko. Balíček zapadá do širší snahy EU posílit konkurenceschopnost, strategickou autonomii a odolnost evropské ekonomiky.

Nejviditelnější částí balíčku opatření je Akt o čipech 2.0 (Chips Act 2.0). Ten navazuje na původní Akt o čipech (European Chips Act) z roku 2023, který měl za cíl posílit suverenitu a konkurenceschopnost EU v oblasti polovodičových technologií. Akt o čipech 2.0 se nezabývá pouze posílením evropského polovodičového průmyslu, ale také snížením strategické závislosti, zvýšením poptávky po čipech a podpořením navrhování a výroby čipů přímo v Evropě. Jde tedy o snahu vybudovat evropský polovodičový ekosystém. Komise očekává, že komponenty spojené s AI budou hnací silou budoucího růstu a že do roku 2030 budou tvořit více než 70 % trhu s polovodiči. Nový návrh proto počítá se zrychlením povolovacích procesů, podporou strategických projektů a větším propojením výrobců čipů s odběrateli, například datovými centry, cloudovými poskytovateli a budoucími AI Gigafactories.

Druhou zásadní částí balíčku je Akt o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence (Cloud and AI Development Act). Tento Akt je součástí Akčního plánu pro AI kontinent (AI Continent Action Plan), tedy plánu zaměřeného na posílení výpočetní infrastruktury, dat a dovedností a na zavádění AI v EU. Komise chce během pěti až sedmi let ztrojnásobit kapacitu datových center v Evropě a posílit úlohu Strategie Apply AI (Apply AI Strategy) při zavádění AI ve všech sektorech. Důležitou součástí je také zavedení jednotného celounijního rámce pro posuzování svrchovanosti v oblasti cloud computingu a AI, který zároveň zachová většinu našeho trhu otevřenou podobně smýšlejícím partnerům. Akt má také podpořit koordinovanější zavádění AI v členských státech, například prostřednictvím lokálních center pro zkušenosti a akceleraci v oblasti AI (Experience and Acceleration Centres for AI).

Ambice posílit evropskou technologickou suverenitu bude záviset na mnoha faktorech, jako jsou dostatečné investice, rychlejší budování strategické infrastruktury, dostupnost energií a schopnost členských států postupovat koordinovaně. Pokud se to podaří, může balíček přispět k odolnější a konkurenceschopnější Evropě.

V návrhu je také kladen důraz na důležitost otevřenosti zdrojového kódu. Ten v balíčku nepůsobí jen jako technický doplněk, ale jako jeden z nástrojů evropské autonomie. Strategie pro otevřený zdrojový kód (EU Open Source Strategy) má za cíl rozšířit open source alternativy v prioritních oblastech jako jsou cloud, AI, kyberbezpečnost, internetové technologie nebo polovodiče. To může být důležité zejména pro veřejnou správu, výzkumné instituce a menší firmy, které se často stávají závislými na uzavřených systémech velkých technologických společností. Pokud má mít evropská digitální suverenita širší smysl, nemůže být založena jen na několika velkých průmyslových firmách. Musí zahrnovat také ověřené standardy, interoperabilitu a dlouhodobě udržitelnou digitální infrastrukturu.

Poslední část balíčku se týká digitalizace evropského energetického systému s cílem zajistit udržitelnou digitalizaci. Rozvoj AI, cloudu a datových center bude znamenat rostoucí spotřebu elektřiny, tlak na energetické sítě i otázky spojené se spotřebou vody a udržitelností. Komise proto propojuje digitální suverenitu s modernizací energetického systému a lepší prací s energetickými daty. EU ambice v AI nebude záviset jen na čipech, ale také na tom, zda bude mít Evropa dostatek dostupné, čisté a stabilní energie. Tuto ambici navazuje Komise na Strategický plán pro digitalizaci a AI v odvětví energetiky (Strategic roadmap for digitalisation and AI in energy). Tento plán se zabývá rostoucí poptávkou po energii pro digitální infrastrukturu a nastiňuje, jak může umělá inteligence podpořit čistý a bezpečný energetický systém EU.

Dalším krokem bude projednání legislativní části balíčku, tedy Aktu o čipech 2.0 a Aktu o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence, Evropským parlamentem a Radou EU. Evropa stále pokračuje ve své ambici stát se AI kontinentem, k čemuž pomůže také otevření výzvy na AI gigafactories, které se očekává v červenci 2026. Zároveň Evropská komise zahájí konzultaci se členskými státy, se skupinou Evropské investiční banky (European Investment Bank Group) a dalšími klíčovými stakeholdery s cílem vytvořit evropskou kapitálovou kapacitu ve velkém měřítku k financování ambicí Evropy v oblasti technologické suverenity.

Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre) vydalo publikaci, která tento balíček opatření podporuje. Podle ní má téměř 80 % klíčových dodavatelů evropských polovodičových firem sídlo mimo EU. Evropská komise se tak pomocí balíčku pro technologickou suverenitu nesnaží pouze posílit evropský průmysl, ale také reagovat na konkrétní zranitelnost související s výrobou mimo Evropu.

Evropská komise k tomuto balíčku také připravila informační factsheet, který obsahuje stručný přehled informací. Více informací najdete v tiskové zprávě na stránkách Evropské komise.