Mezinárodní projekty kvalitně a moderně. Co přinesl čtvrtý ročník konference SchooLink?

Umělá inteligence, dlouhodobé mobility či řízení projektů. Nejen tato témata zazněla na SchooLinku 2023, který se konal v Brně.

Facilitátoři shrnuli na konci konference společně proběhlé workshopy. Foto: Petr Zewlakk Vrabec

Zaměření letošní konference školního vzdělávání SchooLink “Mezinárodní projekty kvalitně a moderně” umožnilo školám a organizacím působícím ve školním vzdělávání v programu Erasmus+ se dozvědět více o tom, jak realizovat své projekty efektivněji a kvalitněji. 

Účastníci a vystupující se setkali v prostorech brněnského Hotelu International v panelových a workshopových blocích. Konferenci ve středu 30. srpna slavnostně zahájil ředitel Domu zahraniční spolupráce (DZS) Michal Uhl spolu s Václavem Velčovským, vrchním ředitelem sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Tématu umělé inteligence, její role ve vzdělávání a budoucnosti vzdělávání obecně se věnoval během dopoledního přednáškového bloku Bob Kartous, vysokoškolský pedagog, publicista, a odborník na téma inovace vzdělávání a problematiku dezinformací.

Panel Boba Kartouse na téma AI ve vzdělávání. Foto: Petr Zewlakk Vrabec

Ve zbytku dne probíhala série workshopů, které probíhaly pro zájemce zároveň v několika kolech. Facilitátoři workshopů o eTwinningu představili jeho přínosy a možnosti jak pro mateřské, základní, střední školy i gymnázia. Nabídli též praktické tipy, jak tyto aktivity zahrnout do výuky, a jak později přejít ke složitějším projektům v rámci programu Erasmus+. Představili i několik aplikací a digitálních technologií, se kterými si účastníci mohli vyzkoušet konkrétní aktivity. Ty pak mohou využít v rámci své výuky.  

Velký zájem účastníků vyvolala možnost seznámit s tím, co obnáší neformální vzdělávání. Workshop jim ukázal, jak může také účinně obohatit formální výuku v lavicích škol. Představili si zde veškeré neformální aktivity, též ve spolupráci s digitálními nástroji.

Workshop "Jak na řízení projektu prakticky" byl opravdu praktický – ve vytvořených "projektových týmech" si mohli účastníci napřímo vyzkoušet a nasimulovat řízení vlastního projektu, seznámit se se základní logikou projektových záměrů a s potřebnou terminologií, a detailně probrat cíle projektu po kvantitativní i kvalitativní stránce včetně vyvarování se případným rizikům během formulace tohoto záměru.

Lukáš Melecký, vedoucí Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Ekonomické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava, na workshopu o řízení projektů. Foto: Petr Zewlakk Vrabec
 

Martina Kaňáková působící v Národním pedagogickém institutu ČR a v rámci národního VET týmu se se zájemci o workshop zabývala nejprve smlouvou o učení, co obsahuje, a jak určit potřeby a cíle projektu, které jsou důležité pro jeho optimální výsledky. Účastníci se učili definovat obsah stáže nebo si zkusili vymyslet možné kurzy pro učitele.

Workshop zaměřený na finanční řízení projektů nabídl vhled do teorie finančního managementu. Účastníci si procvičili vyplňování podpůrných dokumentů a vyzkoušeli si i jaké je to být konzultantem projektů. 

Účastníci měli také šanci se osobně setkat a debatovat se studenty, kteří mají zkušenost s dlouhodobou mobilitou, a poznat blíže proces přípravy na tento druh mobility - od výběru studentů a hostitelské školy, až po hladké začleňování studentů zpět do výuky. Cenné zkušenosti a dobrou praxi mohli načerpat díky prezentaci školy, která s ní má hluboké zkušenosti, Biskupského gymnázia v Brně. 

Přečtěte si shrnutí prvního dne akce pro podrobnější informace. 

Studenti Biskupského gymnázia Brno sdíleli svou zkušenost s dlouhodobou mobilitou. Foto: Petr Zewlakk Vrabec

Konference pokračovala i ve čtvrtek 31. srpna. V tento den jsme pokračovali v dalším kole workshopů pro ty, kteří se v předchozích kolech účastnili jiných. Čtvrteční dopoledne však nabídlo i další panelový blok. Ten se zaměřil na další možnosti mezinárodního evropského vzdělávání, a to na centralizované aktivity programu Erasmus+. Centralizované aktivity (jelikož spadají do obou klíčových akcí) částečně spravuje Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA), výkonný orgán Evropské komise přímo z Bruselu. Účastníkům konference tyto aktivity představila Lucie Münchová z naší kanceláře CZELO. Těchto aktivit je mnoho - např. Jean Monnet, který podporuje rozšíření školní výuky o evropskou tematiku, či Pedagogická akademie Erasmus+ rozvíjející nové nástroje pro vzdělávání pedagogů. Účastníci právě těchto dvou aktivit zodpovídali dotazy publika na problematiku přípravy samotné žádosti o takový projekt, a v čem se liší od běžných projektů v programu Erasmus+.

Pavel Dlouhý, který působí jako zástupce ředitele na Gymnáziu Zlín – Lesní čtvrť, uvedl projekt inovace výuky o EU, který od září škola realizuje v rámci aktivity Jean Monnet, a podělil se s publikem o know-how v rámci přípravy žádosti a grantové dohody. Ač už se škola považuje za zkušeného žadatele v rámci programu Erasmus+, s tímto typem projektu zkušenost nemá. "Rozhodli jsme se pro něj po absolvování webináře kanceláře CZELO k centralizovaným aktivitám, který nás velmi inspiroval. Je to příležitost zatraktivnit školní výuku, dát učitelům působícím na škole nové dovednosti a klíčové kompetence, a také zlepšit jejich motivaci. Dopad na samotné žáky však bude, si myslím, největší. Budou moct rozvíjet své dovednosti v oblasti komunikace a sociálních dovedností skrze diskuze a besedy např. s europoslanci o aktuálních tématech, kterým EU nyní čelí," shrnul význam projektu Pavel Dlouhý.

Rozvoje kompetencí učitelů se týká i projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v rámci Pedagogické akademie Erasmus+. "Zaměřujeme se v něm na vybudování kontinuální profesní přípravy a integrace začínajících učitelů i těch, kteří se ve školské praxi již pohybují. Cílíme na vytvoření tzv. "mostu" mezi učiteli, aby noví učitelé pomocí mentoringu obdrželi praktické základy, poznatky a příklady dobré praxe od zkušenějších kolegů. Inspirovali jsme se v přípravě projektu také různorodostmi vzdělávacích systémů jiných evropských zemí - nejen, že každá země k tomuto tématu přistupuje odlišně, ale i každá škola včetně samotných učitelů," vysvětlil Jiří Kropáč, pedagog působící na fakultě.

Panel účastníků centralizovaných aktivit programu Erasmus+. Foto: Petr Zewlakk Vrabec

Druhý den SchooLinku úspěšně zakončila reflexe nad proběhlými workshopy od jejich facilitátorů a závěrečné slovo ředitele Michala Uhla, spolu se slovenskou Národnou agentúrou programu Erasmus+ pre vzdelávanie a odbornú prípravu, která se celé konference také účastnila.

Inspirujte se shrnutím z prvního dne konference či galerií fotografií níže. Děkujeme všem prezentujícím i účastníkům za další inspirativní ročník SchooLinku. Prezentace vystupujících, které byly součástí programu, a fotografie z celé akce budou dostupné v digitální podobě také na stránkách konference www.schoolink.cz.