Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Kdy se evropští žáci začínají ve škole zabývat informatikou? Na co se výuka zaměřuje, kdo daný předmět vyučuje a jak oblast digitálního vzdělávání ovlivnila kovidová krize?
Právě těmito tématy se zabývá studie Eurydice Informatics education at school in Europe.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách?
Studie se zabývá tím, co orgány školské správy napříč Evropou dělají pro posílení motivace žáků učit se matematiku a přírodní vědy, zlepšení dosahovaných výsledků a jak pomáhají těm, kteří v těchto předmětech zaostávají.
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2021 více než 20 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic Diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Školní vzdělávání hraje klíčovou roli v přípravě mladých lidí na život v současném světě plném technologií. Zpráva Digitální vzdělávání ve školách v Evropě, přináší dva různé a zároveň komplementární pohledy na digitální vzdělávání.
Pravidelně aktualizované publikace National Student Fee and Support Systems in European Higher Education informují o poplatcích studentů a národních systémech podpory (včetně stipendií a půjček) v evropských zemích. Oddíl Klíčové body umožňuje čtenářům dobře pochopit téma jako celek, zatímco diagramy a informační přehledy jednotlivých zemí obsahují hlavní charakteristiky každého systému.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic Diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v jednotlivých evropských zemích.
Již druhá zpráva o podmínkách pro mobilitu na úrovni vysokoškolského vzdělávání Mobility Scoreboard: Higher Education Background Report 2018/19 navazuje na doporučení Rady Evropské unie „Mládež v pohybu“ z roku 2011 s cílem podpořit vzdělávací mobilitu mladých lidí.
Pravidelně aktualizovaná publikace Struktury vzdělávacích systémů v Evropě 2019/20: Diagramy zachycuje ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Jaký se udál pokrok v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání („EHEA“)? A co bude dál? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v publikaci The European Higher Education Area in 2020: Bologna Process Implementation Report.