Ohlédnutí za závěrečnou konferencí pilotních projektů

Dne 29. dubna se konala klíčová konference k tématům společného Evropského diplomu a právního statusu aliancí.

Během celodenní konference představilo své výsledky 10 pilotních projektů, které po dobu jednoho roku testovaly kritéria společného Evropského diplomu a možnosti právního statusu aliancí. 

Výsledky projektů testujících kritéria Evropského diplomu 

V první části konference, kterou pořádala dne 29. dubna Evropská komise spolu s konsorciem pilotního projektu SMARTT v Bruselu, zástupci 6 pilotních projektů (ED-AFFICHE, EDLab, ETIKETA, FOCI, JEDI a SMARTT) představili hlavní poznatky a výstupy ohledně testovaných kritérií tzv. společného Evropského diplomu. Ta navrhla Evropská komise na základě konzultací s VŠ institucemi, členskými státy a dalšími relevantními stakeholdery před rokem, a na jejich testování bylo vybráno 6 pilotních projektů. Jejich cílem bylo zjistit, jaká je přidaná hodnota společného Evropského diplomu, zda-li kritéria odpovídají očekáváním studentů, zaměstnavatelů, členských států a VŠ samotných, a identifikovat překážky pro implementaci. Na základě výsledků pilotních projektů pak Komise zveřejnila tzv. Vysokoškolský balíček, který musí být ještě projednán a schválen Radou EU. 

Dopolední diskuzi na toto téma otevřela Sofia Eriksson-Waterschoot z Evropské komise, která vyzdvihla, že pilotní projekty udělaly velký pokrok za tak krátkou dobu, ale nezačínaly od nuly, neboť navazovaly na výstupy dlouhodobých iniciativ jako např. Evropského vysokoškolského prostoru a Boloňského procesu. Zdůraznila také, že některé projekty identifikovaly více než 50 překážek pro realizaci společného Evropského diplomu, některé z nich velké, jiné malé, ale panuje shoda, že mezi hlavní problémy patří evropské akreditační procedury (lišící se v každém členském státě) a automatické uznávání, které stále není plošně implementováno. 

Hlavní překážky pro realizaci Evropského diplomu 

Mezi hlavní identifikované překážky pilotní projekty zařadily akreditaci a zajišťování kvality, přičemž v některých zemích je výzvou především interdisciplinarita (omezení předmětů v rámci jednoho oboru atd.), online nebo hybridní výuka (omezení online hodin nebo zákaz zkoušek v digitálním formátu), legislativní překážky, přijímání a zápis studentů (VŠ, které si mohou volně vybrat své studenty vs. VŠ, kde musí přijmout všechny studenty), finanční udržitelnost a poplatky za studium. Problematickým aspektem testovaných kritérií je systém sledování dráhy absolventů, což by bylo technicky složité, i co se týče rozlišování mezi absolventy společných programů a tradičních programů. Další překážkou je odolnost vůči změně a únava z nové administrativní zátěže. Někteří akademici a studenti nevidí přidanou hodnotu společného Evropského diplomu pro trh práce, proto je zapotřebí zviditelňující kampaň pro širokou veřejnost. 

Přidaná hodnota Evropského diplomu 

Diskutující zdůraznili, že standardní vysokoškolské kvalifikace nejsou relevantní do takové míry jako dříve a jiné moduly mohou být v budoucnosti populárnější – nový nástroj jako Evropský diplom je příležitostí navýšit zájem o společných programy. Přidanou hodnotou Evropského diplomu je povinná mezinárodní mobilita, což je velmi důležité pro studenty, kteří chtějí využít uznávaného mezinárodního kurikula a mezikulturní dimenze. Co se týče zaměstnavatelů, je zapotřebí koherentní komunikace jejich směrem ohledně Evropského diplomu, a zástupci projektů uvedli, že by měli být zapojeni do tvorby kurikula. Značná přidaná hodnota Evropského diplomu tkví takém v tom, že mimo EU má být Evropský diplom vnímán jako prestižní kvalifikace a záruka kvalitního mezinárodního vzdělávání. To by mělo přispět k atraktivitě evropského vysokoškolského vzdělávání v globálním měřítku.  

Doporučení pro implementaci  

Zástupci pilotních projektů mezi doporučeními k potřebným krokům pro realizaci Evropského diplomu vyzdvihli, že je vhodné používat menší moduly, jako např. mikro-certifikáty, jako stavební kameny pro navýšení počtu rozsáhlejších společných programů. K tomu je zapotřebí větší flexibilita a uznávání neformálního a informálního učení. Diskutující se také shodli, že je potřeba, aby Komise upřesnila, co kritéria znamenají, zatím totiž nestanovují, jakým způsobem je bude každá aliance nebo konsorcium aplikovat. Dalším bodem byla potřeba umožnit akreditaci a hodnocení programu napříč institucemi (cross-institutional level) za předpokladu, že má konsorcium stálé a dlouhodobé partnery. Cílem by tedy bylo hodnotit celou síť a udělit jednu akreditaci stabilním partnerům jako jsou aliance pro všechny společné programy.  

Aby mohl být Evropský diplom realizován, měla by podle pilotních projektů Evropská komise zmapovat legislativní překážky v jednotlivých členských státech, neboť většina států se potýká s velmi podobnými problémy. Tento krok by měl napomoci případné změně legislativy. Zástupci pilotních projektů se však neshodli na roli značky Evropského diplomu, tzv. European degree label. Někteří ho vidí jako opravdovou příležitost pro postupný rozvoj společného diplomu, jako první krok, neboť má minimální dopady na legislativu a je jednodušší na implementaci, zatímco pro jiné má značka příliš omezenou hodnotu a chtějí zavést rovnou Evropský diplom. Podle nich je nevýhoda značky oproti diplomu samotnému mimo jiné to, že zaměstnavatelům není jasné, co značka Evropského diplomu je a jakou má hodnotu.  

Hlavní zjištění projektů zaměřených na přidanou hodnotu a možnosti právního statusu 

Odpolední část konference se věnovala 4 pilotním projektům (EGAI, ESEU, Leg Uni-GR a STYX), které zkoumaly přidanou hodnotu a možnosti evropského právního statusu. Je patrné, že o právní status mají aliance zájem, neboť skoro polovina aliancí má právní status pod národní legislativou, a mezi pilotními projekty proto panuje shoda, že by vytvoření evropského nástroje bylo vhodné. Výhodou právního statusu aliancí je například možnost společného náboru zaměstnanců, přijímání veřejných a soukromých finančních prostředků či nákupu společného softwaru nebo nástroje (např. licence Microsoft pro celou alianci). Hlavní přidaná hodnota tkví ve strategickém rozměru tohoto nástroje, neboť aliancím umožňuje činit důležitá strategická rozhodnutí společně jednodušeji díky právně ukotveným výborům a řídící struktuře. 

Současné evropské nástroje a výhled do budoucna 

Pilotní projekty zkoušely dvě možnosti, které EU legislativa v současnosti nabízí: EGTC (European Grouping of Territorial Cooperation, tzv. Evropské seskupení pro územní spolupráci, ESÚS) a EEIG (European Economic Interest Grouping, tzv. Evropské hospodářské zájmové sdružení, EHZS). EGTC se ukázalo jako nástroj, který lze pro účely akademické a vědecké spolupráce aliance použít, byť nesplňuje všechny aspekty, které by aliance ocenily. EGTC může mít různou velikost a počet členů, avšak jeho zavedení a realizace se ukazuje jako značně komplikovaná. Další projekty zkoumaly možnosti, které nabízí EEIG. Z pilotních projektů vyplývá, že EEIG představuje výhody oproti EGTC zejména co se týče administrativní zátěže, neboť je velmi jednoduchý na založení, avšak jeho členy můžou být jen VŠ instituce v EU, což je problém pro asociované partnery.   

Jeden z projektů proto navrhuje vytvořit tzv. EGAI (European Grouping of Academic Interest) po vzoru EEIG, který by lépe umožnoval akademickou spolupráci a neomezoval by ji na ekonomické aktivity. Dalším návrhem je adaptovat EGTC: zrušit explicitní souhlas všech zapojených členských států pro účast jejich VŠ v EGTC, umožnit uznání EGTC jako VŠ instituce, poskytnout jasná pravidla a postupy pro zajištění a nábor personálu, umožnit spolupráci se soukromým sektorem a posílit evropskou dimenzi. Jedním z návrhů pilotních projektů bylo také vytvořit zcela nový evropský právní instrument dle potřeb aliancí, avšak toto řešení se jeví jako velmi těžko realizovatelné a vyžadovalo by nejvíc legislativních změn. 

Více informací o konferenci včetně prezentací a záznamu celého dne najdete na webu aliance CIVIS. 

Na závěrečnou konferenci pilotních projektů navazovala konference belgického předsednictví k aliancím Evropských univerzit. Konala se 30. dubna a věnovala se tématům jako je vícejazyčnost, mobility studentů a pracovníků, koncept super-diverzity, pedagogické inovace, role společného Evropského diplomu pro budoucnost EHEA a globální partnerství aliancí, s důrazem na spolupráci s globálním Jihem. Více informací najdete na webu konference.