Překlad studie Validation of non-formal and informal learning in higher education in Europe, která zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení.
Jaké jsou nejnovější politické závazky v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání („EHEA“)? A jak si evropské země stojí při jejich plnění? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v publikaci The European Higher Education Area in 2024: Bologna Process Implementation Report.
Tato zpráva Eurydice zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení. Na základě řídicích dokumentů a cílů EU stanovených v rámci Boloňského procesu zpráva zkoumá uznávání neformálního a informálního učení jako alternativní přístupové cesty ke vzdělání a způsobu, jak splnit požadavky ve vysokoškolském studiu. Kromě toho se publikace zabývá i typy vzdělávacích aktivit, které lze validovat, a mechanismy zajišťování kvality, o něž se praxe uznávání a potvrzování opírá.
Zpráva zahrnuje 37 vzdělávacích systémů, které jsou součástí sítě Eurydice, a obsahuje kvalitativní údaje za akademický rok 2023/2024.
Překlad hlavních zjištění studie Mobility Scoreboard, která monitoruje pokrok, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná vysokoškolskému vzdělávání na veřejných a státem dotovaných soukromých vysokých školách se zabývá dvěma složenými ukazateli pro následující klíčové oblasti vzdělávací politiky:
• řešení otázek rovnosti žen a mužů ve vysokoškolském vzdělávání
• přijímání ke studiu v rámci celoživotního vzdělávání.
Tato dílčí zpráva věnovaná učitelské profesi zkoumá, jak vzdělávací systémy řeší rostoucí problém nedostatku učitelů, jaké nabízejí alternativní způsoby pro vstup do učitelské profese a také analyzuje, jak se hodnocení používá k podpoře profesního rozvoje a kariérního a platového postupu učitelů.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Překlad studie Teachers in Europe. Careers, Development and Well-Being, která se zaměřuje zejména na učitele základních škol. Podává přehled jednak o národních politikách a legislativě týkající se učitelské profese, jednak o běžné praxi na školách. Součástí zprávy jsou i názory samotných učitelů získané prostřednictvím šetření OECD TALIS (Teaching and Learning International Survey).
Cílem již třetího vydání studie Mobility Scoreboard je monitorování pokroku, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Národní politiky regulující poplatky a stipendia na vysokých školách jsou důležitými nástroji, kterými stát může podporovat vstup do vysokoškolského vzdělání a jeho úspěšné ukončování. Přístupy a praxe se však v jednotlivých evropských zemích významně liší.
Eurydice k tomuto tématu vydala on-line publikaci, vůbec poprvé v interaktivním a dynamickém formátu.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2021 více než 20 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
V procesu učení hrají učitelé hlavní úlohu: pouze jejich prostřednictvím mohou žáci a studenti vnímat učení jako plodné a přínosné. Význam učitelské profese posílila v roce 2020 i pandemie. Evropské státy se však potýkají s problémy spojenými se zajištěním kvalitní výuky.
Pravidelně aktualizované publikace Teachers' and School Heads' Salaries and Allowances in Europe přináší přehledné srovnání platů učitelů a ředitelů škol v evropských zemích, vývoj platů v čase i z hlediska délky učitelské praxe. Po srovnávací části následují detailnější tabulky za jednotlivé země.
