Překlad studie Validation of non-formal and informal learning in higher education in Europe, která zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení.
Jaké jsou nejnovější politické závazky v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání („EHEA“)? A jak si evropské země stojí při jejich plnění? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v publikaci The European Higher Education Area in 2024: Bologna Process Implementation Report.
Tato zpráva Eurydice zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení. Na základě řídicích dokumentů a cílů EU stanovených v rámci Boloňského procesu zpráva zkoumá uznávání neformálního a informálního učení jako alternativní přístupové cesty ke vzdělání a způsobu, jak splnit požadavky ve vysokoškolském studiu. Kromě toho se publikace zabývá i typy vzdělávacích aktivit, které lze validovat, a mechanismy zajišťování kvality, o něž se praxe uznávání a potvrzování opírá.
Zpráva zahrnuje 37 vzdělávacích systémů, které jsou součástí sítě Eurydice, a obsahuje kvalitativní údaje za akademický rok 2023/2024.
Překlad hlavních zjištění studie Mobility Scoreboard, která monitoruje pokrok, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná vysokoškolskému vzdělávání na veřejných a státem dotovaných soukromých vysokých školách se zabývá dvěma složenými ukazateli pro následující klíčové oblasti vzdělávací politiky:
• řešení otázek rovnosti žen a mužů ve vysokoškolském vzdělávání
• přijímání ke studiu v rámci celoživotního vzdělávání.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná rovnosti ve školním a vysokoškolském vzdělávání navazuje na dvě předchozí zprávy Eurydice týkajících se rovnosti, a sice Equity in School Education in Europe: Structures, policies and student performance (2020) a Towards equity and inclusion in higher education in Europe (2022).
Tato dílčí zpráva věnovaná učitelské profesi zkoumá, jak vzdělávací systémy řeší rostoucí problém nedostatku učitelů, jaké nabízejí alternativní způsoby pro vstup do učitelské profese a také analyzuje, jak se hodnocení používá k podpoře profesního rozvoje a kariérního a platového postupu učitelů.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná předčasnému ukončování vzdělávání a odborné přípravy obsahuje ukazatele, které přibližují politiku a opatření vydávaná na nejvyšší úrovni v šesti relevantních oblastech:
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná rozvoji digitálních kompetencí obsahuje šest ukazatelů zaměřujících se na aspekty digitálního vzdělávání ve školách.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná klíčovým kompetencím obsahuje ukazatele související s faktory, které umožňují rozvoj klíčových kompetencí, včetně podpory mezipředmětového učení a aktivní účasti studentů na rozhodování ve škole.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná vzdělávání a péči v raném dětství zkoumá, jak jsou na tom evropské země, pokud jde o právo na finančně dostupné kvalitní vzdělávání a péči v raném dětství pro všechny děti.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Cílem již třetího vydání studie Mobility Scoreboard je monitorování pokroku, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Národní politiky regulující poplatky a stipendia na vysokých školách jsou důležitými nástroji, kterými stát může podporovat vstup do vysokoškolského vzdělání a jeho úspěšné ukončování. Přístupy a praxe se však v jednotlivých evropských zemích významně liší.
Eurydice k tomuto tématu vydala on-line publikaci, vůbec poprvé v interaktivním a dynamickém formátu.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.